„Mohu potvrdit, že se dneska otevřely školy po celé Guineji. Minulý čtvrtek informovali v televizi a rádiu o tom, že se dnes mají školy otevřít, a skutečně se tak stalo,“ řekl v pondělí iDNES.cz český honorární konzul v Guineji Hasmiou Dia. Guinejským školákům tak po více než půl roce skončilo volno.
Hasmiou Dia Přednosta pediatrické kliniky v guinejské metropoli Conakry a český honorární konzul. Je absolventem Karlovy univerzity. V Česku žil trvale 17 let a i nyní sem jezdí několikrát ročně. Loni v listopadu v rozhovoru pro iDNES.cz popisoval, jak někteří lidé zpočátku odmítali uvěřit, že ebola vůbec existuje, či jak nemoc změnila každodenní život v Guineji. |
Guinejské úřady po letních prázdninách preventivně nařídily nechat zavřené všechny školy, aby se zamezilo dalšímu šíření smrtícího viru. Ten má od počátku loňského roku, kdy se rozmohl v trojici západoafrických zemí, na svědomí přes 21 tisíc nakažených.
Skoro 8 a půl tisíce lidí, z toho asi 500 členů zdravotnického a pomocného personálu, přitom této nemoci podlehlo. Odborníci ovšem varují, že ve skutečnosti je celková bilance daleko vyšší vzhledem k tomu, že chybí data z odlehlých oblastí.
Podle honorárního konzula ale s prvním školním dnem výuka dosud nezačala. Děti se ve školách zatím seznamovaly se zavedenými zvláštními opatřeními. Dozvěděly se tak třeba, jak si správně mýt ruce a měřit teplotu či jak se obecně bránit nákaze. Instrukce dostali i jejich rodiče. Zpřísněná hygienická pravidla platí po celé zemi již několik měsíců a snahy zdravotníků se kromě ošetřování nakažených soustředí právě na osvětu. „Myslím, že za dva, tři dny by měla začít normální výuka,“ dodal Dia.
Sousední Libérie by měla školy otevřít příští měsíc, zatímco v Sieře Leone zůstávají lavice prázdné do odvolání.
Všechny tři země v západní Africe hlásí úbytek nakažených
Coby přednosta pediatrické kliniky v hlavním městě Conakry je Hasmiou Dia jedním z lékařů, kteří se podílejí na tvorbě opatření k boji proti ebole v Guineji. Podle jeho slov se v zemi za poslední měsíce výrazně zvýšila osvěta veřejnosti. Úřady si tak nyní kladou za cíl do konce února úplně eliminovat nové případy. „Všichni na tom nyní pracujeme. Jsou třeba města, kde už není žádný nový případ skoro 20 nebo víc dní,“ říká.
A za pravdu mu dávají i statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO). Guinea hlásí s příchodem nového roku nejnižší počet nakažených od půlky srpna. V druhém lednovém týdnu klesl počet nově infikovaných na 42.
Výrazný pokles nových případů eviduje také Libérie. Zatímco ještě v srpnu a září tam měla krvácivá horečka na svědomí přes 300 nakažených týdně, od 5. do 11. ledna jich bylo pouze 8. Poslední dva dny v tomto období pak zdravotníci nezaznamenaly vůbec žádný nový případ nákazy.
Úbytek nemocných hlásí s příchodem nového roku také poslední z trojice západoafrických zemí zasažených epidemií, Sierra Leone. Přestože se 184 nakaženými v druhém lednovém týdnu zůstává i nadále nejhůře postiženou zemí, znamená to pro ni nejnižší bilanci od konce srpna.
Za úbytek nakažených vděčí všechny tři státy kromě osvěty z velké části také pracovníkům, kteří mapují všechny osoby, které s infikovanými přišly do styku. Podle WHO se díky nim dařilo mít v druhém lednovém týdnu pod každodenním dohledem 92 procent všech kontaktů v Guineji. V Libérii to bylo dokonce 99 procent. Poslední příčku s 84 procenty zaujímá Sierra Leone. Ve srovnání s tím, jaká byla situace ještě před několika měsíci, je to velký pokrok.
Zařízení kvapně vybudovaná Američany zejí prázdnotou
To platí také o kapacitách zdravotnických zařízení určených k izolaci a léčbě nakažených. Zatímco v prvních měsících epidemie se všechny tři země potýkaly s akutním nedostatkem lůžek a pacienti mnohdy leželi provizorně na matracích na zemi a všem, co bylo zrovna po ruce, nyní je situace jiná. V průměru na každého nového potvrzeného pacienta s ebolou připadají v Guineji tři lůžka, v Sieře Leone víc než 6 a v Libérii dokonce skoro 14.
Vakcíny, léky i séra z krve. Vědci závodí, kdo z nich porazí ebolu |
Pozitivní trend má ale i svou odvrácenou stranu. Ozývají se kritické hlasy, argumentující, že pomoc přišla příliš pozdě. Některá moderní zařízení, které nechala před pár měsíci kvapně zbudovat americká vláda v reakci na výskyt prvních nakažených na půdě USA, totiž mnohdy dosud nepřijala jediného pacienta. Epidemie v daných oblastech stihla zeslábnout dříve, než vyslaní američtí vojáci vůbec stihli centra dostavět, upozorňuje list The Washington Post.
Americká vláda ovšem namítá, že takto výrazný pokles nových případů nebylo možné před několika měsíci, kdy se o výstavbě rozhodovalo, předpovídat. Nejčernější scénář amerického Centra pro kontrolu a šíření nemocí ještě v září počítal s 1,4 miliony nakažených ebolou v západní Africe do konce ledna.
Vyhráno ještě není, ebola i nadále zabíjí
První lednové týdny ukazují, že odhady byly v tomto případě značně přehnané. Jak ale upozorňuje WHO, nerovnoměrné rozložení zdravotnických zařízení v oblastech a skutečnost, že ne všechny případy jsou evidovány, znamená, že se nemoc i nadále může šířit.
A také zabíjet. Úmrtnost mezi hospitalizovanými pacienty se v průměru ve všech třech zemích pohybuje mezi 57 a 60 procenty. Vezmou-li se v úvahu i nepotvrzené případy úmrtí, u nichž panuje podezření, že je na vině právě tento virus, vyšplhá se toto číslo až na 71 procent.
Navzdory příznivému dopadu opatření, která v zasažených oblastech zavádějí místní i zahraniční zdravotnické orgány, nelze podle odborníka situaci podceňovat.
„Přestože dochází k určitému zlepšení, nelze to podceňovat. Situace ještě není pod kontrolou, protože kdyby byla, nebyly by hlášeny nové případy,“ shrnuje aktuální vývoj v západní Africe pro iDNES.cz epidemiolog Josef Trmal. „Při podcenění situace by pořád mohlo hrozit zavlečení i do jiných částí světa, myšleno třeba i do Evropy,“ dodává hlavní hygienik Ústeckého kraje.
Podle Trmala je třeba stále počítat s tím, že zatím neexistuje na tuto nemoc lék a očkování jsou pouze ve fázi experimentu.
