Vůbec poprvé v historii se Evropská unie rozhodla použít nové ustanovení, které jí dovoluje přešetřit stav dodržování zásad demokracie v některém ze členských států.
Obavy, že nová polská jednobarevná vláda premiérky Beaty Szydlové a jejího národně-pracového Práva a spravedlnosti omezí fungování demokracie, jsou tak velké, že Evropská komise ve středu rozhodla, že nechá přezkoumat, zda jde o tak velký exces, aby byly proti Polsku přijaty politické sankce.
Tyto sankce mohou v konečném důsledku vést až k odebrání hlasovacího práva Varšavy v evropských institucích, což by znemožnilo, aby se Polsko podílelo na rozhodování v Evropské unii.
Vadí hlavně omezení Ústavního soudu
Hlavním důvodem, proč se Evropská komise pro mnohé překvapivě takto rychle rozhodla, nebyly aktuální změny ve veřejnoprávních médiích, z nichž chce Právo a spravedlnost udělat „státní média“, ale situace kolem Ústavního soudu.
Ten byl zákony přijatými novým parlamentem a odmítnutím prezidenta Andreje Dudy jmenovat soudce zvolené předchozím parlamentem ve své činnosti paralyzován. Hlava státu a vláda odmítly navíc respektovat rozsudek Ústavního soudu, který platnost volby svých tří nových členů potvrdil. Byla tak fakticky vyřazena nejvyšší soudní instance, jež má bdít na soulad kroků parlamentu a vlády s ústavou.
„Závazná rozhodnutí Ústavního soudu nejsou respektována. To je podle mne v každém právním státě velmi vážná věc,“ uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Neznamená to však automaticky, že by proti Polsku byla přijímána sankční opatření. „Vláda práva je jednou z našich základních hodnot. Vyjádřili jsme své obavy vůči posledním událostem v Polsku,“ řekl Timmermans.
Cílem není podle něj Polsko potrestat, ale naopak docílit toho, aby se Varšava od pravidel demokratického státu neodchýlila. „Naším cílem je věc vyřešit. Ne obviňovat či polemizovat, ale racionálním způsobem vyřešit,“ dodal místopředseda komise s tím, že Brusel chce o nových zákonech s Varšavou komunikovat.
Demokracii neporušujeme, tvrdí vláda
Polská vláda Beaty Szydlové však nemá pochyby o tom, že nic, co by překračovalo zásady demokracie, nedělá. „Polská demokracie se má dobře,“ uvedla premiérka ve svém středečním vystoupení v Sejmu a vzbudila tím smích v lavicích opozičních poslanců.
„Polsko bylo nepravdivě pomluveno a obviněno z něčeho, co se nestalo a to, že porušuje zásady demokratického právního státu. To se neděje,“ tvrdila Szydlová. „Netvrdíme, že děláme všechno nejlépe a že jsme neudělali chyby, ale uskutečňujeme program, který v demokratických volbách podpořili Poláci. A tuto volbu je třeba ctít,“ uvedla premiérka.
„Je to samozřejmě smutná zpráva, která potvrzuje, že Evropské komise nepřijímá to, co se v Polsku stalo s parlamentní demokracií a ústavou,“ řekl k rozhodnutí Evropské komise lídr opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna a varoval vládu, aby zabrzdila. „Je to začátek, první krok, ale potvrzuje to naše obavy,“ dodal.
Maďarsko unie zanedbala
Polská vláda kromě omezení Ústavního soudu, přijala zákony o přeměně veřejnoprávní televize, rozhlasu a Polské tiskové kanceláře z veřejnoprávní na státní instituce a v připravovaných zákonech předpokládá okamžité propuštění všech dosavadních pracovníků. Podobně tomu má být s úředníky veřejné správy.
Právo a spravedlnost tak chce podle většiny polských komentátorů veškerou moc soustředit ve svých rukou. Strana má přitom v Sejmu pouze velice těsnou většinu. Proti vládním snahám se v minulých dnech konaly velké demonstrace po celém Polsku, na kterých desítky tisíc Poláků protestovaly proti vládě „jedné strany“.
Kontrolní mechanismus, který byl Evropskou komisí ve středu poprvé použit, Unie přijala v roce 2014 v reakci na omezování demokratických svobod v Maďarsku, kde po drtivém vítězství ve volbách v roce 2010 Viktor Orbán změnil ústavu, ovládl média a zlikvidoval kontrolní možnosti opozice a nezávislých orgánů.
„Brusel jakoby rychlým postupem proti Polsku chtěl dohnat to, co v případě Maďarska zanedbal,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
