Mezi těmi, kdo Trumpa zažalovali, jsou dva policisté James Blassingame a Sidney Hemby, kteří patří k jednotce střežící sídlo Kongresu. Podle nich Trump lidi k útoku vyprovokoval a je odpovědný za fyzickou a citovou újmu, kterou oba zakusili. Požadují jako odškodné každý nejméně 75 000 dolarů.
Žalující uvádějí, že Trumpovi stoupenci věřili, že napadení Kapitolou je jejich poslední šance, jak zvrátit volební výsledek, který Trump opakovaně napadal. Události z loňského 6. ledna nepřežilo pět lidí, mezi nimi i jeden z policistů.
Civilní žalobu na Trumpa podali také demokratičtí zákonodárci, včetně Erika Swalwella a Jerryho Nadlera. Poukázali na zákon z roku 1871, přijatý v boji proti rasistickému hnutí Ku-klux-klan, který zakazuje politické zastrašování.
Trump a spoluobžalovaní to odmítli. Podle nich výroky pronesené před útokem ze 6. ledna byly politickým projevem chráněným prvním dodatkem americké ústavy.
Soudce však ve svém rozhodnutí uvedl, že ochrana se nevztahuje na Trumpův projev z 6. ledna. Trump měl podle něj vědět, že po měsících vytváření „atmosféry nedůvěry a hněvu“ neustálým tvrzením, že volby byly ukradené, jeho příznivci nebudou brát jeho projev jen jako slova, ale jako „výzvu k akci“.
„Pouze za zcela mimořádných okolností soud nemůže uznat, že první dodatek chrání prezidentův projev,“ prohlásil Mehta. „Domnívá se však, že toto je tento případ. Odepřít prezidentovi imunitu proti občanskoprávním škodám není malý krok. Soud si dobře uvědomuje závažnost svého rozhodnutí,“ dodal Mehta.
15. prosince 2015 |
