Frederiksenová se na vládě dohodla s hlavní opoziční Liberální stranou Venstre a Umírněnými. Šéf liberálů Jakob Ellemann-Jensen bude zastávat funkci vicepremiéra a ministra obrany. Ve funkci ministra financí bude pokračovat sociální demokrat Nicolai Wammen.
Nová vláda mimo jiné oznámila, že zruší jeden z jedenácti státních svátků – Velký modlitební den připadající na čtvrtý pátek po Velikonocích, který se slavil od roku 1686. Náboženští představitelé krok kritizují, Frederiksenová ho však hájí tím, že v době, kdy v Evropě zuří válka, je nutné zvýšit ekonomickou výkonnost, především právě kvůli vyšším výdajům na zbrojení.
Frederiksenová, která stála v čele menšinového kabinetu, v říjnu ohlásila předčasné volby pod tlakem jedné ze stran podporujících vládu, Radikální liberální strany.
Premiérka byla oceňována za to, jak se jí podařilo provést zemi pandemií covidu-19, její kabinet se však stal terčem kritiky kvůli kontroverznímu rozhodnutí z roku 2020 vybít kvůli obavám z nové mutace koronaviru všech až 17 milionů norků chovaných v této severské zemi na kožešinu.
Ve volbách 1. listopadu blok středolevých stran vedený sociálními demokraty v čele s Frederiksenovou získal v hlasování těsnou většinu 90 křesel ve 179členném parlamentu, Frederiksenová se ale rozhodla sestavit širší koalici tvořenou středolevými a středopravými politickými stranami, o níž mluvila před volbami.
Mette Frederiksenová (45)- V předčasných parlamentních volbách letos 1. listopadu získali vládnoucí sociální demokraté 27,5 procenta hlasů, což je jejich nejlepší výsledek za posledních více než 20 let. Dánský levicový blok v čele se sociálními demokraty získal ve 179členném parlamentu 90 křesel. Frederiksenová přesto podala den po volbách demisi. V úterý oznámila, že se jí podařilo sestavit nový a širší kabinet okolo politického středu. Na sestavení většinové vlády se dohodla s dosud hlavní opoziční Liberální stranou Venstre a s nově založenou centristickou stranou Umírněných.
- Nejmladší dánskou premiérkou se Frederiksenová stala ve svých 41 letech po minulých parlamentních volbách v červnu 2019, které rovněž vyhráli její sociální demokraté. Na sestavení vlády se tehdy dohodla s dalšími třemi stranami z levice a z levého středu tři týdny po volbách. V úřadu premiéra nahradila Larse Lökkeho Rasmussena. Nová vláda byla jednobarevným menšinovým kabinetem, opírajícím se o podporu dalších stran, jak to bylo v Dánsku obvyklé.
- Za svého mandátu si vysloužila ocenění za to, jak se jí podařilo provést zemi pandemií covidu-19, její kabinet se ale stal terčem kritiky kvůli kontroverznímu rozhodnutí z roku 2020 vybít kvůli obavám z nové mutace koronaviru všech až 17 milionů norků chovaných v této severské zemi na kožešinu. Mutace se objevila na norkových farmách a nakazilo se jí 11 lidí, byť neexistují důkazy o její vyšší nebezpečnosti.
- Zpětně se ukázalo, že preventivní opatření nebylo právně podložené. Dánsko bylo jedním z největších světových exportérů norkové kožešiny. Nejvíce ji vyváželo do Číny. Podpora vládě postupně klesala a nakonec jí podporu vypověděli sociální liberálové. Premiérka Frederiksenová tudíž 5. října vyhlásila předčasné volby na 1. listopadu, sedm měsíců před koncem jejího čtyřletého mandátu.
- Na mezinárodní scéně se dánská premiérka dostala do centra pozornosti už v srpnu 2019, v souvislosti s chystanou zářijovou návštěvou tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa v Kodani. Tu Trump nakonec zrušil, když Frederiksenovou neoslovila jeho nabídka ohledně koupě Grónska. Výměnou za ostrov, který je autonomním územím Dánska, Trump navrhoval převzetí dánských subvencí a vysokou jednorázovou částku. Premiérka označila jeho zrušení cesty za politováníhodné, vztahy obou zemí to ale podle ní nenarušilo.
- V reakci na invazi Ruska na Ukrajinu Dánové letos v červnu v referendu jasně odsouhlasili připojení země ke společné bezpečnostní a obranné politice Evropské unie. „Dánsko vyslalo jasný signál našim spojencům v Evropě a NATO a (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi. Ukazujeme, že když Putin napadne svobodnou zemi a ohrožuje stabilitu v Evropě, my ostatní se semkneme k sobě,“ uvedla v reakci premiérka Frederiksenová.
- Letos v září se Frederiksenová také vyslovila k poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Uvedla, že úniky v plynovodech jsou následkem „úmyslné akce“.
- Premiérka také razí přísnou migrační politiku. Vloni v červnu schválil parlament návrh zákona, který Dánsku umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Tento akt vyvolal znepokojení Evropské komise, zákon kritizovaly i organizace na ochranu lidských práv. A letos v září vláda v Kodani oznámila, že uzavřela dohodu s Rwandou, která umožní migranty přesouvat do Afriky, kde mají čekat na vyřízení svých žádosti. Vloni v září zase předložila dánská vláda návrh zákona, podle nějž by měli přistěhovalci odpracovat nejméně 37 hodin týdně, aby jim byly vyplaceny sociální dávky.
- Dánské sociální demokraty vede Frederiksenová od června 2015. V letech 2011 až 2014 byla ministryní pro zaměstnanost, od října 2014 do června 2015 ministryní spravedlnosti.
- Členkou parlamentu se stala v roce 2001 ve svých 24 letech a byla jmenována mluvčí sociální demokracie pro kulturu, média a rovnost pohlaví, po volbách v roce 2005 se stala mluvčí strany pro oblast sociálních věcí. V letech 2005 až 2011 byla místopředsedkyní parlamentní skupiny sociální demokracie.
- Jako horlivý zastánce veřejného vzdělávání v roce 2005 otevřeně kritizovala rodiče posílající své děti do soukromých škol. V květnu 2010 ji dánský tisk obvinil z pokrytectví poté, co vyšlo najevo, že její dcera sama navštěvuje soukromou školu.
- Opoziční sociální demokraté si přízeň voličů v roce 2019 získali sliby zvýšit veřejné výdaje a omezit přistěhovalectví. Sama Frederiksenová představila v roce 2018 projekt počítající s návratem migrantů do afrických táborů pod dohledem Organizace spojených národů.
- Frederiksenové se v čele sociálních demokratů podařilo sjednotit různé frakce strany. „Poprvé od dob Ankera Jörgensena (šéfa sociálních demokratů a předsedy vlády v 70. a 80. letech) máme vůdce, kterého každý ve straně podporuje,“ řekl na její adresu stranický veterán Bjarne Laustsen.
- Frederiksenová se narodila 19. listopadu 1977 v severodánském Aalborgu v rodině typografa a učitelky. Ve svých 15 letech se stala členkou mládežnické organizace sociální demokracie. V mládí se účastnila demonstrací na zachování deštných pralesů, na ochranu velryb a za ukončení apartheidu. Vystudovala administrativu a společenské vědy na univerzitě v Aalborgu a africká studia na univerzitě v Kodani.
- V roce 2014 se rozvedla, o šest let později znovu provdala. Má dceru a syna.
|
