Z výšky už jsou vidět jeho první obrysy. U cípu průmyslového poloostrova Refshaleøen, za řadou několika větrníků, se vine křivka balvanů vystupujících nad mořskou hladinu.
Pokud se u sochy Malé mořské víly zahledíte směrem na otevřené moře, ještě jeho základy nespatříte, dominantou výjezdu z kodaňského přístavu je stále pevnost Trekroner. To se však má brzy změnit. V příštích letech a desetiletích ji má Lynetteholm obklopit. A stát se ukázkovým příkladem toho, jak z boje proti klimatickým změnám učinit ekonomickou příležitost.
Dánský parlament projekt schválil v červnu 2021, loni v lednu začaly stavební práce. Letos v dubnu byla dokončena první část hráze, ty zbývající mají být hotové za tři roky. Dalších třicet let potrvá vyplňování vytyčeného prostoru. Do roku 2070 pak má vyrůst nová čtvrť s 35 tisíci byty, již se zbytkem města propojí metro a silniční okruh. Cena? Podle aktualizovaných odhadů 3,4 miliardy dánských korun (asi 11 miliard korun) jen za ostrov jako takový. Hlavní výhoda? Ochrana Kodaně před stoupajícím mořem.
„To víte, myslím na to,“ říká o možnosti zatopení dánské metropole padesátnice Anne procházející ulicí nedaleko nábřeží u pevnosti Kastellet. Pochází z New Yorku a nyní v Kodani dlouhodobě pobývá. „V obou městech je to stejné – tohle všechno bude jednou pod vodou,“ ukazuje kolem sebe.
Malá mořská víla v ruských barvách. Kodaňskou sochu opět poničili |
Pokud se klimatologové nepletou, do roku 2100 by se hladina moře mohla zvýšit o metr. Což by pro Kodaň, jejíž části leží pár (deci)metrů nad ní, mohlo mít fatální následky. Tísnivý pocit v jejích obyvatelích může prohlubovat i deset speciálních laviček, které byly v různých částech města nainstalovány minulý rok. Jejich sedátka jsou o 85 centimetrů výš než ostatní, aby upozornila právě na hrozící pohromu.
Podle Kristiana Wederkinck Olesena, mluvčího městské organizace By & Havn, která má vybudování Lynetteholmu na starosti, nová pevnina dokáže šestisettisícové město ochránit. „Kodaň je kvůli své nízké poloze zranitelná vůči bouřlivým přílivům. Lynetteholm je budován na tomto konkrétním místě proto, aby ji ochránil před potenciálními povodněmi – částečně speciálně navrženým pobřežím, částečně vraty mezi Lynetteholmem a Nordhavnem,“ řekl iDNES.cz
Jednoduše řečeno – když se za bouře, jako byla například ta v roce 1872 (dosud nejničivější) nebo ta v roce 2013 (orkán Christian) výrazně vzedme moře, nepravidelný tvar ostrova (či přesněji poloostrova) a ocelová bariéra vedle něj ho lépe zachytí.
Lynetteholm Dronevideo Marts 2023 from By & Havn on Vimeo.
Potud to zní jako skvělý nápad. Proč tedy šéfku By & Havn Anne Skovbroovou při slavnostním přehazování první hlíny lopatou obklopili protestující? A proč na Facebooku vznikla skupina Stop Lynneteholm!, která nyní pojímá 16 tisíc členů?
Důvodů je mnoho a předkládají je místní obyvatelé, ekologové, právníci, neziskové organizace i sousedící Švédové. Ti všichni upozorňují na vysokou cenu projektu, uhlíkovou stopu při jeho realizaci, znečištění při dopravě materiálu nebo na to, že při schvalování byla použita salámová metoda a stanovisko EIA se týkalo jen ostrova jako takového, a nikoli celé budoucí čtvrti.
Dánsko bude o ostrov bohatší. První umělý ostrov vznikne na produkci energie |
„Na jednu stranu je chvályhodné, že se město snaží připravit na změny klimatu, zároveň je tu ale spousta důležitých otázek. Má tam vyrůst nová čtvrť, takže v tom jsou velké ekonomické zájmy. Kolik to ale nakonec bude stát? A jak to bude s dopravou? Rybáři a majitelé lodí si stěžují, že se nebudou moci dostat do přístavu,“ vyjmenovává pro iDNES.cz problematické aspekty projektu Aske Juhl Andersen, který pracuje jako manažer ve společnosti Canea a bydlí ve čtvrti Christianshavn (ta ostatně také leží na umělém ostrově – založeném v 17. století králem Kristiánem IV.).
Přetnutý přívod slané vody
Zřejmě největší vášně budí změny mořského dna a jejich možné dopady na ekosystém – nejen v okolí Kodaně ale celém Baltském moři. Experti varují, že Lynetteholm přetne příkop Kongedybet, jenž je důležitý pro proudění hustší slané vody ze Severního moře úžinou Öresund právě do Baltu.
Ten je přitom kvůli přítoku sladké vody z řek, nízkému výparu či omezenému kontaktu s oceánem už teď výrazně méně slaný než jiná moře (podíl soli tu činí čtyři gramy na litr, například ve Středozemním moři je to 38 gramů). Další úbytek soli by mohl mít katastrofické dopady na faunu i floru.
By & Havn se takové obavy snaží rozptýlit. „Naši poradci spočítali, že proudění slané vody se omezí asi jen o 0,25 procenta, což nebude mít žádný nebo jen velmi malý efekt. Tyto výpočty byly ověřeny nizozemskou konzultační společností Deltares,“ přesvědčuje Olesen.
Profesor Stiig Markager, který se na univerzitě v Aarhusu zabývá mořskými ekosystémy, to rozporuje. „Ty odhady jsou velice povrchní, je to porovnání jen s rokem 2018. Na životní prostředí v Baltském moři to opravdu může mít významné dopady,“ řekl týdeníku Time.
Kritici tak upozorňují, že Lynetteholm může být příkladem takzvané maladaptace – tedy projektu, který byl zamýšlen s cílem vytvořit užitek, ale nakonec páchá spíše škodu. Zlé jazyky tvrdí, že nakonec půjde hlavně o bydlení ve stylové čtvrti s výhledem na moře.
„Je to bizarní projekt, ale pro dnešní dobu, kdy je rekultivace půdy legitimizována jako řešení klimatické krize, je typický. Rozsáhlé developerské projekt jsou vnímány jako záchrana,“ kritizuje Sarah Moserová, profesorka geografie na kanadské McGillově univerzitě.
Lidstvo od roku 2000 rozšířilo pevninu o území mající rozlohu Lucemburska |
„Opravdu je to kontroverzní věc. Když měníte mořské dno, asi to opravdu nepovede k ničemu dobrému. Hodně se o tom mluví, každý tu na to má svůj názor,“ říká Aske.
No, úplně každý ne. „Umělý ostrov? Ne, lituji, o tom jsem neslyšela,“ omlouvá se teenagerka, jež prodává u sochy Malé mořské víly její malé napodobeniny.
Kouká přitom směrem tam, kde se v budoucnu má Lynetteholm rozkládat.
Lynetteholm podle kritiků omezí tok slané vody úžinou Öresund.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
