Klimatická krize, válka na Ukrajině nebo rostoucí ceny energií mají různorodé důsledky. Jedním z nich je úvaha, zda k ochraně klimatu a energetickým úsporám může přispět rychlostní limit na německých dálnicích. Na první pohled banální otázka má pro Němce coby národ automobilistů povahu téměř existenciální. Už jen skutečnost, že se o omezení rychlosti roky neúspěšně diskutuje, ukazuje na zapeklitost celé situace.
Německo je jedinou zemí Evropské unie, která rychlost jízdy na dálnicích plošně neomezuje. A prozatím to ani nebude jinak. Stále platí rozhodnutí předchozí vlády Angely Merkelové složené z konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), která koncem roku 2019 návrh SPD na zavedení maximální rychlosti zamítla. Proti byl zejména tehdejší ministr vnitra z bavorské CSU Andreas Scheuer. Svůj postoj zdůvodňoval tím, že nelze postupovat „cestou zákazů“, ale cestou inovací.
Paradoxy Německa. Zažívá klimatické protesty i rekordní provoz tryskáčů |
„Máme mnohem důležitější úkoly, než znovu a znovu vystavovat jako ve výkladní skříni tuto vysoce emotivní záležitost, pro kterou neexistuje vůbec žádná většina,“ rozčiloval se tehdy Scheuer.
Za pravdu mu nyní dal spolkový ústavní soud v Karlsruhe, když zamítl stížnost blíže neupřesněných stěžovatelů. Ti žalovali postoj tehdejší a současné spolkové vlády, které podle nich tím, že „tempolimit“ dosud nezavedly, poškozují jejich budoucnost.
Stížnost vycházela z předpokladu, že emisní rozpočet přidělený odvětví dopravy bude do roku 2030 překročen a že neomezená rychlost na dálnicích tedy v důsledku povede také k „výraznému omezení svobody na konci tohoto desetiletí“. Tato tvrzení podle soudu nebyla dostatečně doložena.
Ochrana klimatu a spravedlnost pro mladé
Na jaře 2021 ústavní soudci vydali přelomové rozhodnutí, v němž konstatovali, že ochrana klimatu je také otázkou mezigenerační spravedlnosti: pokud dnes budou politici jednat příliš váhavě a nedůsledně, bude to na úkor svobody mladých, kteří se pak v různých oblastech o to více budou muset omezit později.
Také v současném případu ústavní soud potvrdil, že požadavek na ochranu klimatu s postupujícími změnami klimatu nabývá na váze. Stěžovatelé však podle soudu jasně nezdůvodnili, proč by mělo být dalších úspor dosaženo právě omezením rychlosti.
Vládní koalice složená ze sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních demokratů (FDP) se stejně jako předchozí vláda na otázce rychlostního limitu nedokáže shodnout. Zatímco SPD a Zelení jsou na spolkové a zemské úrovni v zásadě pro, FDP mu není nakloněna.
Chránit třetinu planety? Nová dohoda všech států světa radí, ale netrestá |
Například podle premiéra Bádenska-Württemberska Winfrieda Kretschmanna za Zelené je omezení rychlosti mírný, ale účinný prostředek, jak snížit spotřebu energií. „S tímto opatřením rychleji získáme nezávislost na ruském plynu a energiích. Navíc tato míra spotřeby přece není nezbytná,“ apelovali na své kolegy ve spolkovém sněmu také zemští předsedové sociálních demokratů.
Naopak podnikatelsky orientovaná FDP je proti opatření, jehož účinnost se v podstatě rovná nule a které považuje za omezení osobní svobody. I přesto, že v současné době dvě třetiny Němců omezení rychlosti na 130 km/h považují za žádoucí.
Bylo by to k něčemu?
Německý dopravní průmysl v roce 2021 poprvé překročil cíl pro přípustné emise oxidu uhličitého přibližně o tři miliony tun. V roce 2022 se tento rozdíl podle propočtů dále zvýší na jedenáct milionů tun.
EU chce zpřísnit ochranu klimatu, za emise oxidu uhličitého si firmy připlatí |
Spolková vláda se přesto na okamžitém programu ochrany klimatu v dopravě nedokáže shodnout. Ministr dopravy Volker Wissing (FDP) minulý týden pouze prohlásil, že stávající opatření jsou dostatečná.
Podle výpočtů Spolkového úřadu pro životní prostředí z roku 2021 by celostátní obecné omezení rychlosti na dálnicích na 120 km/h snížilo celkové emise oxidu uhličitého z osobních a lehkých užitkových vozidel přibližně o 2,7 procent. Při rychlosti 100 km/h by snížení činilo 5,7 procent. Výrazně by se také snížil počet smrtelných dopravních nehod a hluk.