Na konferenci Spojených národů o biologické rozmanitosti v Montrealu nešlo poslední dva týdny o nic jiného než o ochranu přírody. Ač to původně znělo jako příliš ambiciózní cíl, v pondělí brzy ráno se dvěma stovkám států podařilo dosáhnout společné dohody: Do roku 2030 má být chráněno 30 procent světové pevniny a moří a 30 procent zničených ekosystémů na souši a v mořích má být obnoveno. Vyspělé země mají na tento účel každoročně poskytnou 30 miliard dolarů do celosvětového fondu na ochranu přírody.
Odborníci se shodují v tom, že ačkoli dohoda není dokonalá, její význam je zásadní. Zda se ovšem skutečně stane historickým zlomem, je zatím otevřené.
Historické je to, že i během současných krizí, ať už jsou to dozvuky pandemie covidu, válka na Ukrajině nebo energetická krize, považuje světové společenství ochranu přírody za důležitou prioritu.
Velryba se zlomenou páteří překonala tisíce kilometrů, cesta je její poslední |
Podle Světové rady OSN pro biologickou rozmanitost je ve špatném stavu více než polovina mořských ekosystémů, jež jsou ničeny plastovým odpadem, globálním oteplováním a nadměrným rybolovem. Tři čtvrtiny rozlohy souše jsou znehodnocené kvůli odlesňování a intenzivnímu zemědělství. Předpokládá se, že do roku 2050 to může být až neuvěřitelných 95 procent. Z téměř 150 tisíc vědecky zaznamenaných druhů jich je ohrožena vyhynutím téměř třetina.
Konejte, jen pokud budete chtít
Dohoda má ale také mezery. V první řadě tu, že není právně závazná. Země, které ji nebudou dodržovat, neponesou žádné následky, jen by měly být „povzbuzeny“ k většímu úsilí.
A ani v zemích, které třicetiprocentní podíl chráněných oblastí formálně dodrží, není ovšem vzhledem k volné definici těchto území zaručeno, že k ochraně druhů skutečně přispějí.
Dobrá zpráva před konferencí OSN: u Kanady enormně přibývá velryb |
Není totiž jasné, co ochrana přesně znamená. V mnoha případech se oficiálně vyhlášená chráněná území neřídí přísnějšími pravidly než jinde a jde pouze o „papírové parky“, tedy chráněná území zapsaná pouze na papíře. Není také přesně určeno, jaká lidská činnost je v těchto oblastech považována za škodlivou a jaká ne.
Vědci: musíme chránit nejméně polovinu světa
Příkladem může být pobřežní část Severního moře, kde se provozuje rybolov, výroba větrné energie a těžba ropy a brzy pravděpodobně i plynu. Tato oblast je přitom označená jako „národní park“ a je pod ochranou jako cenný ekosystém.
Pařížská dohoda pro přírodu? Česko vede obří summit, najalo armádu expertů |
Vědci také upozorňují na to, že 30 procent chráněného území je minimální cíl a že ve skutečnosti proto, aby se rozsáhlé vymírání druhů zastavilo, je třeba chránit více než polovinu světa. Přes všechny nedostatky však dohodu i tak považují za velký úspěch, tedy přinejmenším, pokud se jí svět v dalších letech bude skutečně řídit.
Hlavní body nového dokumentu OSN Globální rámec pro biodiverzituHlavním cílem je do roku 2030 zajistit ochranu alespoň 30 procent pevninských oblastí, vnitrozemských vodních cest a pobřežních a mořských oblastí na Zemi. To je podle vědců a ekologů minimum, ideální by bylo podle nich 50 procent. Nyní je chráněno 17 procent pevniny a osm procent moří. Dohoda také usiluje o obnovu 30 procent degradované půdy a vod v průběhu desetiletí, oproti dřívějšímu cíli 20 procent. Bohatší země mají mimo jiné do roku 2025 dávat chudším zemím na ochranu biologické rozmanitosti kolem 20 miliard dolarů (457 miliard Kč) ročně a nejméně 30 miliard (685 miliard Kč) do roku 2030. To je podle agentury AFP zhruba dvojnásobek a poté trojnásobek současné mezinárodní pomoci pro biologickou rozmanitost. Dohromady by mělo putovat na ochranu biodiverzity z veřejných i soukromých zdrojů 200 miliard dolarů ročně (4,5 bilionu korun). Přijatý dokument zdůraznil i roli původních obyvatel a místních komunit a spolupráce s nimi v globálním ochranářském úsilí. Země se zavázaly do roku 2025 specifikovat dotace do různých oborů lidské činnosti, které poškozují biologickou rozmanitost, a poté je odstranit, postupně odstraňovat nebo reformovat. Souhlasily, že do roku 2030 sníží tyto pobídky nejméně o 500 miliard dolarů ročně a zvýší pobídky, které jsou pozitivní pro ochranu přírody. Jedním z kontroverznějších cílů dohody bylo snížit používání pesticidů. Proti konkrétní dohodě se postavily Brazílie, Indie a Indonésie. Ohrožení lidí a životního prostředí pesticidy se má do roku 2030 snížit na polovinu. Původní cíl byl dvě třetiny. Neshody také panovaly v oblasti financování projektů, dohoda je nakonec kompromisem. Problémem také podle odborníků je, že dohoda není právně závazná a řada jejích cílů je nekonkrétní. |
