Londýnskému tribunálu předsedá soudce Geoffrey Nice, který v minulosti působil jako prokurátor u mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Soud konstatoval, že Čína pokračuje v popravách vězňů a následně jim odebírá orgány, které používá při transplantacích.
Před soudem vypovídala řada lékařů, specialistů a odborníků na lidská práva. Podle nich jsou mezi zabitými vězni členové náboženských menšin, mezi jinými například stoupenci duchovního hnutí Fa-lun-kung, které čínská vláda pronásleduje od roku 1999, kdy se k němu přidaly desítky milionů lidí.
Problém se pravděpodobně týká také zadržených Tibeťanů, ujgurských muslimů nebo křesťanů. V jejich případě však podle tribunálu existuje menší množství důkazů.
Peking opakovaně popírá obvinění ze strany organizací pro lidská práva ohledně násilného odebírání orgánů politickým vězňům. Odebírání orgánů od popravených vězňů Čína podle svých slov ukončila v roce 2015.
Nynější obvinění považuje podle listu The Guardian za politicky motivovaná a nepravdivá. Londýnský tribunál vznikl na popud Mezinárodní koalice za ukončení transplantačního zneužívání v Číně (ETAC).
Podle jeho závěrů jsou čekací lhůty na transplantaci v Číně neobvykle krátké a pacienti se nového orgánu dočkají jen během několika týdnů. Bývalý vězni, kteří byli následovníky Fa-lun-kung nebo členy ujgurské komunity vypověděli, že se museli ve vězení opakovaně podrobit lékařským testům.
Aktivistka a vyznavačka Fa-lun-kung Jennifer Cengová strávila jeden rok v ženském pracovním táboře, kde se musela společně s ostatními vězenkyněmi zúčastnit různých prohlídek a vyšetření.
„Ve stejný den, kdy nás převezli do pracovního tábora, nás odvezli do zdravotnického zařízení, kde jsme postoupily fyzickou kontrolu. Ptali se nás, jaké jsme prodělaly nemoci. Já jsem jim řekla, že jsem měla žloutenku,“ vyprávěla před soudem Cengová.
Až podezřele mnoho vyšetření
„Asi po měsíci v táboře nás nahnali do dodávek a odvezli do obrovské nemocnice. Tam nás vyšetřovali mnohem důkladněji. Například nám dělali rentgenové snímky. Po třetí za námi přijeli zdravotníci přímo do tábora, kde nám odebrali krev,“ vypráví Cengová.
Cengová uvedla, že nikdy na vlastní oči neviděla důkaz, který by potvrdil nedobrovolné odstranění orgánů vězňů. Testy však podle ní byly součástí výběrového procesu. Vězenkyně si podle ní nesměly vyměňovat kontaktní údaje, takže se po propuštění nemohly opět sejít.
Čína v Sin-ťiangu zbourala desítky mešit, ukazují satelitní snímky |
„Když někdo zmizel z tábora, myslela jsem si, že ho propustili domů. Nedalo se to však ověřit, protože jsem po svém propuštění neměla na nikoho kontakt. Bojím se, že je možná vzali do nemocnice a bez souhlasu jim odebrali orgány a zabili je při tom,“ popisuje Cengová.
Tribunál má k dispozici důkazy, které sahají až do sedmdesátých let, většina se jich však datuje po roce 2000.
Podle tribunálu provedou lékaři v Číně každý rok přibližně 90 000 transplantací, což je mnohem větší počet než uvádějí oficiální vládní údaje. Do Číny jezdí kvůli orgánům také řada cizinců, orgánovou turistiku však svým občanům už zakázal Izrael, Itálie, Španělsko nebo Tchaj-wan. Podobné opatření zvažuje také Velká Británie.
Čína navzdory obviněním trvá na tom, že se řídí mezinárodními zdravotními standardy, podle kterých musí být dárcovství orgánů dobrovolné a bez nároku na finanční odměnu. Londýnského tribunálu se odmítla zúčastnit.
Čína odmítá sdělit, kolik vězňů každoročně popraví. Organizace Amnesty International odhaduje, že jejich počet jde do tisíců, což je podstatně víc než ve všech ostatních zemích světa dohromady.
