Si Ťin-pching je prezidentem 1,4miliardové země od března 2013 a v čele Komunistické strany Číny stojí dokonce od listopadu 2012. Podle dříve platných pravidel by letos v úřadu hlavy státu musel skončit, parlament ale v roce 2018 z ústavy vyškrtl klauzuli omezující výkon funkce na dva po sobě jdoucí mandáty. Si tedy může teoreticky vládnout neomezeně dlouho.
Už loni v říjnu si zajistil třetí pětileté funkční období jako generální tajemník komunistické strany a v pátek k tomu znovu přidal i prezidentský úřad, když se pro něj podle AP vyslovilo 2952 delegátů a žádný nebyl proti. Parlament Sia zvolil také za vrchního velitele Čínské lidové osvobozenecké armády.
 |
Čínskému prezidentovi ke znovuzvolení gratuloval také ruský prezident Vladimir Putin. Putin v telegramu zaslaném Siovi uvedl, že věří v posílení jejich spolupráce v regionálních a mezinárodních otázkách. „Jsem přesvědčen, že společným jednáním zajistíme rozšíření plodné rusko-čínské spolupráce v celé řadě oblastí,“ napsal šéf Kremlu v telegramu do Pekingu. Si od ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru několikrát jednal s Putinem a v jarních měsících by měl Moskvu navštívit.
Novým premiérem Li Čchiang
Si Ťin-pching v průběhu let obsadil vedení vládnoucí komunistické strany svými stoupenci, takže jeho páteční zvolení se všeobecně předpokládalo. Žádný seznam kandidátů nebyl zveřejněn a panuje přesvědčení, že v pátek zvolení politici neměli žádné soupeře, uvedla AP.
Viceprezidentem, jehož pozice je spíše symbolická, se v pátek stal osmašedesátiletý Chan Čeng. Ten byl v minulosti starostou mnohamilionové Šanghaje a do loňska také členem politbyra.
Čínský prezident může vládnout doživotně, parlament schválil změnu ústavy |
Novým předsedou parlamentu je šestašedesátiletý Čao Le-ťi, který si získal prezidentovu důvěru jako někdejší šéf vlivné disciplinární komise čínské komunistické strany. Komise vede protikorupční tažení, jež podle názoru politologů pomohlo prezidentovi zbavit se svých odpůrců.
V sobotu čínský parlament podle očekávání zvolil i nového premiéra. Stal se jím třiašedesátiletý někdejší vůdce komunistické strany v Šanghaji Li Čchiang. Informovali o tom agentury Reuters a AFP. Blízký spojenec prezidenta Si Ťin-pchinga ve funkci ministerského předsedy nahrazuje sedmašedesátiletého Li Kche-čchianga.
Lia do funkce navrhl prezident Si a delegáti jeho přání vyhověli, když mu podle Reuters dali 2936 hlasů, proti byli jen tři a osm se zdrželo.
Li je zatím známý především nekompromisní kampaní proti šíření covidu-19 v mnohamilionové Šanghaji, která loni na jaře zahrnovala mimo jiné dlouhodobé přísné uzávěry. Li tehdy věrně hájil prezidentovu politiku nulové tolerance, navzdory stížnostem obyvatel města, kteří kritizovali špatný přístup k potravinám, lékům a základním službám.
Právě přísná protipandemická opatření vedla koncem loňského roku k poměrně rozsáhlým demonstracím, po nichž Peking rozhodl o jejich rychlém uvolnění. Rozsáhlé a dlouhodobé uzávěry výrazně zbrzdily čínskou ekonomiku - růst hrubého domácího produktu (HDP) loni v 1,4 miliardové zemi zpomalil na tři procenta. Právě za její nastartování teď Li ponese velkou část zodpovědnosti.
Politika jednoho dítěte vyšla Čínu draho. Nejchudší oblasti nemají na důchody |
Čína má i nového ministra obrany. Stal se jím v neděli generál Li Šang-fu, který je na sankčním seznamu Spojených států. Rozhodl o tom čínský parlament, který také za prvního vicepremiéra 1,4miliardové země vybral Ting Süe-sianga, blízkého spolupracovníka prezidenta Si Ťin-pchinga.
Pětašedesátiletý Li, který dříve pracoval na čínském satelitním programu, čelí sankcím Washingtonu od roku 2018 kvůli nákupu bojových letounů a dalšího vybavení od hlavního ruského vývozce zbraní - společnosti Rosoboronexport.
Šedesátiletý Ting, který je zároveň členem stálého výboru politbyra, a tedy neužšího vedení komunistické strany i Číny jako takové, je dlouholetý pobočník Sia, kterému dělal vedoucího kanceláře už v roce 2006; ještě v době, kdy Si působil v Šanghaji.
Dva šálky jako demonstrace síly
Stanice BBC v souvislosti s prezidentovou účastí na zasedání parlamentu upozornila i na drobný detail. Od nedělního začátku zasedání má prezident před sebou na stole připravené vždy dva šálky na čaj, zatímco ostatní členové čínského vedení se musejí spokojit s jedním. Podle novinářky BBC Celie Hattonové by mohlo jít o nenápadnou demonstraci síly. „Dokonce i takovými drobnostmi, jako jsou dva šálky, se prezident může vyčleňovat,“ prohlásila Hattonová. Uznává ale, že vysvětlení může být i jednodušší - že má zkrátka prezident Si jen větší žízeň.
Od nedělního začátku zasedání má Si Ťin-pching před sebou na stole připravené vždy dva šálky na čaj, zatímco ostatní členové čínského vedení pouze jeden. (10. března 2023)
V čínské politice hrály symboly vždy velkou roli. V minulosti například směli pouze císaři nosit žlutý šat. Dva šálky se před Si Ťin-pchingem poprvé objevily v roce 2021, připomíná BBC.
Číně vládnou staříci. Omezení věku se vzepřel i vůdce Si, drží také jeho věrní |
Letošní týdenní zasedání parlamentu se koná v problematické době pro Čínu i pro samotného prezidenta, který po protivládních protestech v prosinci po třech letech náhle ukončil přísná opatření proti šíření koronaviru, což si podle západních pozorovatelů vyžádalo množství obětí. Politika nulové tolerance, která držela miliony lidí doma, předtím frustrovala řadu obyvatel a zároveň brzdila čínskou ekonomiku - růst hrubého domácího produktu (HDP) loni v Číně zpomalil na tři procenta.
„Ve třetím období se prezident Si bude muset zaměřit na oživení ekonomiky,“ uvedl odborník na čínskou politiku Willy Lam. „Pokud ale bude pokračovat v tom, co dělal dosud, tedy upevňovat vliv strany a státu na soukromý sektor a vést konflikt se Západem, nejsou vyhlídky příliš povzbuzující,“ dodal.
Politika nulové tolerance, která držela miliony lidí doma, předtím frustrovala řadu obyvatel a zároveň brzdila čínskou ekonomiku - růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta.
Vizitka čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (69)
|
