Autorka známá jen pod svým pseudonymem Mitu chtěla na konci června pokračovat v práci na svém románu, když ji zaskočilo náhlé a nečekané oznámení čínského textového editoru WPS. Program jí sdělil, že nemůže otevřít dokument, protože „soubor může obsahovat citlivý obsah“ a proto „byl přístup zakázán“.
WPS funguje na podobném principu jako Goodle Docs či Microsoft Office 365. Program pravidelně zálohuje dokumenty uživatele na cloudovém úložišti. Pro většinu západních zákazníků to znamená, že pokud jim spadne počítač, mohou otevřít poslední zálohovanou verzi a přijít tak přinejhorším jen o poslední část své rozdělané práce.
Mitu však na vlastní kůži zjistila, že v Číně může mít tato zákaznická služba i nečekané negativní stránky. WPS ji svým oznámením prakticky odebral přístup do románu o více jak milionu slovech, jehož tvorba se blížila svému konci. Podle serveru The South China Morning Post šlo dokument otevřít přes jiné aplikace, například Microsoft Word nebo čínský Tencent Docs.
„Veškerý obsah je čistý a může být dokonce publikován na (literární) webové stránce, ale WPS rozhodla, že by měl být uzamčen. Kdo jim dal právo nahlížet do soukromých dokumentů uživatelů a svévolně rozhodovat, co s nimi udělá?“, rozčilovala se Mitu.
Spisovatelka obvinila společnost, že ji „špehuje“ a uzamkla jí pracovní verzi románu. WPS obvinění odmítá. Zdůrazňuje, že „nikdy necenzuruje, nezamyká ani nemaže místní soubory uživatelů“.
Práskněte je. Čína zřídila novou linku, lidé mají hlásit kritiku strany |
WPS nicméně přiznává, že „je povinen kontrolovat veškerý obsah šířený prostřednictvím jeho platformy“ v souladu se zákonem o kybernetické bezpečnosti a opatřeními pro správu internetových informačních služeb, schválených čínskou vládou. Peking je opakovaně kritizován, že využívá těchto internetových zákonů ke kontrole obsahu na internetu a omezování svobody projevu.
Čínské společnosti jsou pod velkým tlakem, aby vyhověly politickým požadavkům vlády. Řada z nich proto využívá vlastní cenzurující algoritmy, které vyhledávají slova či fráze považovaná vládou za „škodlivá“.
„Na tomto případu vidíme, že tyto dvě věci skutečně mohou kolidovat,“ poukazuje na navzájem soupeřící povinnosti WPS vůči zákazníkům a čínské vládě Tom Nunlist, analytik z pekingské společnosti Trivium China specializující se na čínskou kyberbezpečnost. Podle něj zákony skutečně umožňují WPS, aby posuzovala obsah všech dokumentů svých zákazníků.
Hněv a zděšení čínských uživatelů
I když jsou čínští uživatelé zvyklí na všudypřítomnou cenzuru, zamčení rozpracovaného románu bylo i na ně moc. Na sociální síti Weibo se případ spisovatelky stal jedním z nejdiskutovanějších témat. Mnozí si stěžovali, že i jim se přihodilo něco podobného.
„Můžete zaručit, že neuvidíte naše dokumenty? Pokud můžete, budu váš produkt nadále používat. Pokud nemůžete, požádám o vrácení peněz za členství. V průběhu několika let jsem obnovoval členství, ale teď se cítím vyděšený,“ napsal jeden uživatel na stránky společnosti, kde se objevilo několik rozčilených příspěvků.
Podle Mitu se jí WPS omluvil a během dvou dnů obnovil přístup. Společnost uvedla, že její dokument problematický nebyl.
Podle serveru MIT Technology Review zamčení mohla spustit příprava sdílení souboru na literární web. Naznačuje to komentář zákaznické podpory, která na stížnosti uživatelů uvedla, že „synchronizace a uložení dokumentu nespustí posuzovací proces. Mechanismus kontroly spustí až vytvoření odkazu pro sdílení dokumentu“. Podle Mitu jí ale program uzamkl přístup k dokumentu, aniž by jej sdílela.
Čína dál ořezává internet. Anonymně nesmíte nic, zakázáno je cokoliv |
Incidentu, a s ním související bouře, si všimla i čínská média, které společnost vybízí k větší zodpovědnosti. „Pokud uživatelé začnou přehodnocovat, zda je WPS spolehlivý, a budou považovat za nutné přejít k jiným bezpečnějším produktům, bude pro WPS velmi obtížné tuto situaci změnit,“ napsaly například státní noviny Southern Daily.
WPS byl jednou z osmi čínských aplikací, které kvůli jejich údajné návaznosti na čínskou vládu a hrozbu možné špionáže zakázala administrativa tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Současný prezident Joe Biden ale zákaz zrušil.
