Tento tvrdý přístup hodně ovlivnily události, které se staly před deseti lety v Urumči, v hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Tehdy tam došlo k rozsáhlým násilným střetům s nejméně dvěma sty obětí.
Podívejte, jak jsou šťastní. Čína provedla novináře táborem pro Ujgury |
Čína svůj intenzivní převýchovný a detenční program zdůvodňuje ujgurským separatistickým hnutím, prorůstaným stále více islámským terorismem. Obrovská Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, zabírající šestinu rozlohy Číny, leží v neklidné Střední Asii a velmi dlouhou hranicí (5 600 kilometrů) sousedí s ohnisky radikálního islámu, mimo jiné v Pákistánu, Afghánistánu, Tádžikistánu nebo Uzbekistánu.
Největším ideologickým nepřítelem Číny jsou asi ujgurští džihádisté z Islámského hnutí Východního Turkestánu, které OSN, Čína a země Střední Asie považují za teroristickou organizaci.
Ujguři, většinově sunnitští muslimové, jsou příbuzní se sousedními národy Střední Asie. Donedávna žili ve velmi tradiční společnosti, vzájemné návštěvy a pohyb obyvatel bývaly běžné, což v moderní době přineslo i příliv extremistů a teroristů. Ve Střední Asii začalo přibývat stoupenců džihádu. Citelné je to hlavně v Uzbekistánu a Tádžikistánu. Růst radikálních nálad tu zapříčinily i špatné ekonomické a politické perspektivy. Noví džihádisté ze Střední Asie se podíleli na útocích v Evropě i v Istanbulu.
Svatá válka (džihád) představuje problém, protože džihádisté se v Evropě, ale i v Číně mohou zastavit až islamizací celé populace. Ve vztahu k miliardové Číně by to mohlo vypadat směšně, kdyby nešlo o terorismus a zabíjení.
Ostře proti teroru
V březnu 2019 vydal tiskový odbor čínské vlády v reakci na mezinárodní kritiku včetně kritiky představitelů OSN tzv. Bílou knihu o „potlačování terorismu, zamezení radikálnímu boji a garanci ochrany lidských práv“, která popisuje i východiska protiteroristického přístupu včetně nových specifik problematiky terorismu. Jde zejména o vysokou nebezpečnost tzv. osamělých vlků, problém penetrace teroristů do běžné populace. Razí tezi, že velká města jsou stále více cílem teroristických útoků, že náhlost útoků a jejich utajení narůstá a že nárůst extrémní pravice s rasistickými názory a odporem k přistěhovalcům dále motivuje militantní muslimy.
Číňané se tedy ve vnímání terorismu nikterak neliší od nás. Liší se však v tom, jak situaci řeší. Od roku 2014 se totiž začalo s programy „převýchovy“, které zejména od dubna 2017 získaly drastickou podobu. Humanitární organizace odhadují, že v detenčních táborech bylo zadrženo až osm set tisíc, ale možná dva miliony Ujgurů a dalších muslimů, zejména etnických Kazachů a Uzbeků, přestože obyvatel Sin-ťiangu je jen 24,5 milionu.
U většiny zadržených jsou důvody detence nejasné. Může to být kontaktování lidí ze šestadvaceti zemí, které Čína považuje za citlivé, jako je Turecko nebo Afghánistán, nebo služba v mešitě či rozesílání textů z Koránu. Podle snímků ze satelitu se zase zdá, že devětatřicet detenčních táborů v letech 2017–18 až ztrojnásobilo svou rozlohu.
V táborech údajně lidi drží téměř ve vězeňských podmínkách pod kamerami a mikrofony, musí projevovat loajalitu k čínskému režimu, učit se čínsky a zříci se islámu.
V březnu 2017 přijala vláda autonomní oblasti Sin-ťiang protiextremistický zákon, který oficiálně uznal potřebu převýchovných center a zakazoval lidem nosit dlouhé muslimské vousy nebo se zahalovat na veřejnosti. Odpor Číny proti „třem silám“ – separatismu, náboženskému extremismu a mezinárodnímu terorismu – však začal v Číně už po 11. září.
„Program výcviku“
Klíčový obrat v přísné čínské politice k horšímu však způsobily až výše zmíněné nepokoje v Urumči z 5. července 2009. Čínská vláda následně sečetla Ujgurům stovky jejich teroristických útoků včetně těch nejznámějších z nádraží, vládní budovy nebo náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Obávala se také návratu tisíců Ujgurů válčících v Sýrii. Uvádí se i ekonomické důvody, ložiska zemního plynu jsou v Sin-ťiangu asi největší v Číně, obrovské jsou i zásoby uhlí.
Život v lágru. Čína na Ujgurech testuje velkého bratra budoucnosti |
Od října 2018 začaly čínské úřady kampaň nazývat „programem odborného vzdělávání a výcviku“ se zaměřením na čínštinu, čínské zákony a odbornosti, šéf autonomní oblasti Shohrat Zakir prohlásil, že výcvik ve vzdělávacích centrech je dobrovolný a účastníci mohou sami odejít, což humanitární organizace důrazně popřely. Dalším vládním argumentem je, že od prosince 2016 v Sin-ťiangu nedošlo k teroristickému útoku.
Svět není černobílý a ujgurský problém už teprve ne. Islámský terorismus a džihád jsou vážným globálním problémem. Ale uplatňování principu kolektivní viny a zadržování lidí, kterým vina nebyla prokázána, jsou zcela určitě za hranicí norem naší evropské civilizace.
