Cichanouská také zmínila možné zřízení domu pro běloruskou opozici v Praze. „Doufám, že brzy vznikne,“ řekla. Vystrčil po jednání uvedl, že jde o agendu pro vládu, jejímž členem ODS pravděpodobně bude. „Například Běloruský dům nebo možnost úřadování Svjatlany Cichanouské z České republiky je otázkou ministerstva zahraničních věcí,“ řekl.
Uvedl, že Cichanouská ho informovala, že současný ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) jí tuto možnost přislíbil realizovat. „Pokud já mám informace, tak se tak ale nestalo a bude potřeba to znovu projednat s případným novým ministrem,“ řekl.
Senát k tomu může podle něj dát nějaké doporučující stanovisko, ale nebude o tom rozhodovat. „Stejně tak je to i z hlediska toho, jakým způsobem by Česká republika mohla případně otevřít některé případy týrání v Bělorusku. Je evidentní, že tam lidská práva jsou porušována,“ dodal.
K otázce lidských práv a boji proti totalitním režimům se Vystrčil opakovaně vyjadřuje při jednání s nejrůznějšími ústavními činiteli během celé pracovní cesty, kterou tento týden uskutečňuje s podnikatelskou misí do Estonska a právě Litvy. Kromě Běloruska zmiňuje také Rusko a odkaz bývalého Sovětského svazu, jehož byly země součástí. Ve čtvrtek cestu zakončí jednáním s litevským prezidentem Gitanasem Nausedou.
Rok od kontroverzních voleb v Bělorusku. Už bylo dost obětí, míní Cichanouská |
Cichanouská kandidovala v prezidentských volbách v Bělorusku, které se konaly loni 9. srpna, místo svého manžela, kterým je podnikatel, politický aktivista a youtuber Sjarhej Cichanouski. Tomu úřady nejprve účast ve volbách odepřely a v květnu 2020 byl zatčen.
Podle oficiálních výsledků získal ve volbách dosavadní prezident Lukašenko 80,1 procenta hlasů, Cichanouská skončila s 10,1 procenta hlasů druhá. Hlasování podle opozice provázely podvody, režim zakázal účast nezávislých pozorovatelů, zadrženo bylo mnoho novinářů i aktivistů.
Cichanouská, která označila výsledek voleb za zfalšovaný a sebe za vítězku, se kvůli obavám o svou bezpečnost, a zřejmě také pod nátlakem Lukašenkových bezpečnostních sil, den po hlasování uchýlila do Litvy. Loni v říjnu Evropský parlament běloruské opozici v čele s Cichanouskou udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Při převzetí ceny v Bruselu loni v prosinci Cichanouská vyzvala EU k větší odvaze.
Bělorusko na ni již loni vydalo mezinárodní zatykač a je na seznamu hledaných osob. Letos Minsk požádal Vilnius o vydání Cichanouské, což Litva okamžitě odmítla. Zatykač na Cichanouskou vydalo i Rusko, údajně kvůli bilaterálním dohodám s Běloruskem.
