Pro návrh se v úterý vyslovilo 310 poslanců, proti se jich postavil stejný počet. Poprvé poslanci britské sněmovny zbavili vládu moci nad programem dolní komory minulou středu a proces pokračoval v pondělí.
Podle samotného Bercowa předseda sněmovny naposledy remízu rozhodoval svým hlasem v roce 1993. Tehdy poslanci hlasovali nerozhodně po debatě o takzvané maastrichtské smlouvě, která založila Evropskou unii.
Minulý týden poslanci hlasovali o osmi různých alternativních plánech týkajících se brexitu, v pondělí hlasovali o čtyřech. V obou případech ale zákonodárci všechny návrhy odmítli. Další kolo hledání parlamentní většiny pro brexit si chtěl předkladatel úterního návrhu, labourista Hilary Benn, vynutit na příští pondělí.
Zpravodajská stanice BBC upozornila, že by poslanci v pondělí ale nakonec přece jen o různých variantách kolem brexitu mohli hlasovat. Je totiž možné, že jim různé návrhy na další postup předloží sama vláda. „Rozdíl by byl v tom, že by vláda měla kontrolu nad tím, o čem poslanci hlasují,“ uvedla politická redaktorka BBC Vicki Youngová.
Juncker nechce delší odklad brexitu
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu v europarlamentu prohlásil, že krátkodobý odklad britského odchodu z Evropské unie do 22. května je stále možný, pokud britská sněmovna do 12. dubna schválí již několikrát odmítnutý text dohody o spořádaném odchodu Británie z EU.
„Po 12. dubnu by panovalo riziko ohrožení hladkého průběhu evropských voleb a hladkého fungování Evropské unie,“ upozornil Juncker.
Dohoda o vystoupení domluvená mezi 27 zeměmi EU reprezentovanými týmem Michela Barniera a vládou premiérky Theresy Mayové, která opakovaně tvrdě narazila v britské Dolní sněmovně, podle něj vždy byla vyváženým kompromisem. „Umožnila oběma stranám dosáhnout části z toho, co požadovaly,“ upozornil předseda komise. Poslední dění v britské sněmovně v něm jen posílilo pocit, že nejlepším řešením by byla ratifikace tohoto textu.
Čtrnáct zuřivých. Mayová čelí rozkolu ve vládě kvůli spolupráci s opozicí |
EU je podle Junckera připravena pružně upravovat související politickou deklaraci, která definuje zamýšlenou cílovou podobu vzájemných vztahů EU a Británie v budoucnosti. Zopakoval také, že v případě brexitu bez dohody je unie připravena a dlouhodobě si je vědoma rozložení sil v britské sněmovně.
Připomněl řadu konkrétních kroků, které zajistí například další policejní spolupráci či pokračování dopravy. Ty však nikdy podle něj nenahradí podmínky „rozvodové dohody“ včetně třeba případného přechodného období.
V případě brexitu bez dohody tak bude muset Londýn podle Junckera s EU řešit zajištění práv občanů, splnit finanční závazky, které na sebe země vzala jako člen unie, a najít řešení pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem.
„Neexistence dohody o vystoupení neznamená neexistenci závazků. Tyhle tři otázky přes noc nezmizí. Budou jasnými podmínkami pro obnovení důvěry a další diskuse o budoucnosti,“ uvedl.
24. ledna 2019 |
