„Proč se všichni džihádisté stahují do Birminghamu?“ ptá se reportéra serveru The New York Times Mohamed Husajn. Sám ve druhém největším britském městě žije mnoho let. Na vlastní oči sledoval budování špatné pověsti města i nenávistné projevy namířené proti zdejší početné muslimské komunitě. Nálepku „líheň džihádistů“ si však Birmingham nevysloužil bezdůvodně.
Radikály vytváří okolí, umírnit se musí chtít sami, říká bývalý islamista |
Stačí se podívat na seznam teroristů, kteří v uplynulých letech páchali útoky napříč Evropou. Velká část z nich měla vazby na Birmingham. Pochází odsud první britský sebevražedný atentátník, bydlel zde hlavní sponzor útoků na Světové obchodní centrum. Když v roce 2013 přímo na ulici zavraždili stoupenci aš-Šabábu vojáka Lee Rigbiho, přímo před zraky svědků zmiňovali Birmingham jako hlavní centrum islámských bojovníků.
Pochází odsud také muž, který k Islámskému státu zlákal Džihádistu Johna, někdejšího protagonistu propagandistických videí islamistů, jehož rukou zemřela řada rukojmích ze Západu (více o něm zde). Radikalizací a výcvikem mezi birminghamskými extremisty prošel také Abdelhamid Abaaoud, strůjce útoků v Paříži v roce 2015, či Mohamed Abrini, který pomáhal plánovat loňské útoky v Bruselu.
Birmingham se měl v roce 2014 stát také dějištěm plánu Trojský kůň, jehož cílem byla infiltrace dvaceti státních škol a následné propašování ultrakonzervativní islamistické ideologie do výuky. Nedávná zpráva organizace Henry Jackson Society uvádí, že jeden z deseti obviněných britských islamistů pochází z pěti předměstí Birminghamu.
Nelichotivý obrázek metropole v očích Britů završil minulý týden čin 52letého Khalida Masooda, který nejprve na Westminsterském mostě ve vysoké rychlosti najel do lidí a posléze před budovou parlamentu ubodal policistu. Zanechal za sebou desítky zraněných a čtyři mrtvé (vše o útoku zde). Vyšetřovatelé dosud nevyloučili, že měl komplice v Birminghamu. Po útoku zde zadrželi několik lidí (více zde).
Islám bude do konce století nejrozšířenějším náboženstvím, tvrdí studie |
Muslimové z Birminghamu vědí, že je jejich komunita spojována s extremisty. Mnozí z nich z toho vinní chudobu i závislost mladých muslimů na drogách. Zejména omladina se stává snadným cílem pro náboráře džihádistů, kteří ve městě fungují podobně jako mafie. Muslimové však část vinny za svůj negativní obrázek svalují také na protiislámské nálady ve společnosti.
Muslimská předměstí
Pohled do statistik ukazuje, že Birmingham produkuje ve srovnání se zbytkem Británie výrazně více islámských radikálů. Ve městě se bezmála 22 procent z 1,1 milionu obyvatel hlásí k islámu (na rozložení jednotlivých náboženství v Birminghamu se podívejte zde). „Extremistické školy jsou, zdá se, mnohem více navázané na Birmingham, než na zbytek Británie,“ potvrzuje Nazir Afzal, někdejší státní zástupce pro severozápadní Británii, který z Birminghamu sám pochází.
„Je to skvělé místo pro to, aby tudy člověk prošel nebo se připravil na akci a zároveň zůstal stranou zájmu,“ popisuje Mohammed Ashfaq, ředitel organizace Kikit, který pomáhá mladým lidem bojovat s drogami a lákadlem extremistů. Pokud se tady bude chtít ozbrojenec ukrýt, zamíří například do muslimského předměstí Sparkbrook. „Tam už po něm nikdo pátrat nebude,“ myslí si Ashfaq.
Zrádcům víry stínejte hlavy. Islámský radikál vyslal vzkaz z vězení |
Předměstí Sparkbrook, Washwood Heath a Alum Rock platí za převážně muslimské oblasti Birminghamu. Tyčí se zde několik mešit, některé z nich nabízejí v citlivých rodinných případech i konzultace podle práva šaría. Malé muslimy zdejší duchovní po škole vyučují základy Koránu. V otázkách výuky už ustupují i místní státní školy. Studentům nabízejí čas na modlitbu, kratší výuku v období ramadánu i možnost nosit tradiční šátky.
Sparkbrook (červeně), Washwood Heath (modře) a Alum Rock (zeleně), platí za převážně muslimská předměstí Birminghamu
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Podle obyvatel těchto čtvrtí se nejedná o takzvané no-go zóny, kam se nedoporučuje chodit občanům nemuslimského vyznání. Segregace je zde však přeci jen patrná. Pro muslimské ženy se však v mnoha případech jedná o výhodu. „Cítím se tady v bezpečí, protože se spousta žen obléká stejně, jako já,“ popisuje dvacetiletá Sara Begumová, která se do ulic vydává v tradičním nikábu.
Radikální mafie
Do muslimských čtvrtí v posledních letech přichází somálští přistěhovalci, žije zde také početná komunita třetí generace Bangladéšanů a Evropané, kteří konvertovali k islámu. Podobnou cestu si prošla i Alicia Fierensová. Do Birminghamu se nastěhovala s čínským manželem, taktéž konvertitou, před šesti lety. Předtím žili v Bruselu, ale kvůli protimuslimským náladám se tam necítili bezpečně.
Británie pošle do škol muslimské vojáky, budou bořit mýty o islámu |
Odcizování muslimské komunity podle Nicoly Benyahiaové z organizace Families for Life napomáhá vzájemná nedůvěra s úřady. Zdejší obyvatele v roce 2008 rozohnil krok radnice, při kterém v muslimských čtvrtí umístila stovky bezpečnostních kamer. „Cítili jsme, že to nedělají pro naši bezpečnost,“ popisuje Benyahiaová. Sama má s radikalizací osobní zkušenost. Její 19letý syn odjel v květnu 2015 do Sýrie, kde zemřel v řadách islamistů.
Expert na extremismus David Videcette popisuje, že síť extremistů, kteří lákají mladé muslimy do svých řad, funguje podobně jako mafie. Nalomené omladině nabízí knihy i osobní konzultace. Některé skupiny jsou tajně financovány z peněz birminghamských mešit. Většina z nich se však od extremismu veřejně distancuje.
Videcette tvrdí, že pro extremisty je terorismus výnosným byznysem. „Když řekneme slovo terorismus, lidé si ho spojují s náboženstvím. O tom to však není. Vždy to bylo o penězích,“ myslí si.
