Ruští vojáci při účasti na celoarmádní vojenské olympiádě na cvičišti v Kazani...

Ruští vojáci při účasti na celoarmádní vojenské olympiádě na cvičišti v Kazani (25. května 2023) | foto: Profimedia.cz

Rusové v Bělorusku vyklidili tři tábory, zřejmě potřebují muže na frontě

  • 59
Ruská armáda v Bělorusku během několika posledních dní vyklidila trojici stanových táborů, které používala k výcviku svých vojáků před vysláním na Ukrajinu. Na místech trénovali někteří z 300 tisíc mužů povolaných na podzim v rámci částečné mobilizace. Podle expertů mohlo Rusko tábory vyklidit, neboť kvůli ukrajinské protiofenzivě potřebuje urychleně nahradit ztráty.

Ke stanovištím, která ruská armáda vyklidila, podle Rádia Svobodná Evropa (RFE) patří základna Abuz-Ljasnouski asi 160 kilometrů severně od hranic s Ukrajinou, kde Moskva cvičila své pozemní síly. Tábor byl schopen pojmout tři tisíce vojáků. Zatímco na konci června se tu nacházelo 150 stanů, na pondělních satelitních snímcích společnosti Planet Labs jich zbylo patnáct.

To samé se odehrálo také na cvičišti Lapel na severu Běloruska. Ještě před týdnem tu stálo 75 stanů pro 1 500 vojáků, v pondělí jich tu zůstalo jen několik. Ve třetím výcvikovém táboře Repišči ve středním Bělorusku, kde cvičili dělostřelci, nezbylo v pondělí nic. Den předtím tam stálo 30 stanů.

Ve vesnici Tsel asi 90 kilometrů od Minsku mezitím vyrůstá nový obří tábor – větší než všechny tři zmíněné. Zatím se tu podle RFE nachází 303 stanů, které pojmou až patnáct tisíc vojáků. Tento tábor podle zahraničních médií zřejmě vzniká pro žoldnéře z ruského Wagnerova uskupení.

Ti se mají do Běloruska přesunout poté, co na konci června na povel svého šéfa Jevgenije Prigožina podnikli protestní tažení na Moskvu. Prigožin své muže později odvolal a na základě dohody zprostředkované běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem se uchýlil do Běloruska.

Běloruský azyl pro wagnerovské žoldáky rychle ožívá, potvrzují satelity

Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že wagnerovci nebudou za účast v odporu proti armádě trestně stíháni a že mohou následovat svého lídra do Běloruska, přidat se k ruské armádě nebo odejít do civilu.

Lukašenko nicméně ve čtvrtek uvedl, že Prigožin je momentálně zpět v Petrohradu, kde řeší záležitosti wagnerovců. Ti se podle všeho k odchodu do běloruského exilu příliš nemají. „Nabídli jsme jim usazení v někdejších vojenských osadách, což ale odmítli,“ řekl Lukašenko.

Vojáci mohou mířit do Ruska či na Ukrajinu

Podle šéfa platformy New Geopolitics Research Network Michaila Samuse je brzy na to říci, co uzavření tří tréninkových táborů v Bělorusku znamená.

Moskva mohla podle něho rozšířit svá výcviková centra uvnitř Ruska a areály v Bělorusku už nepotřebuje nebo své muže přesouvá jinam v rámci Běloruska. „Nelze ale vyloučit, že Rusko jednoduše potřebuje tyto muže na frontě, aby zastavilo ukrajinskou protiofenzivu,“ řekl RFE.

„Vše nyní závisí na situaci na frontě. Pokud bude ukrajinská armáda pokračovat v úspěšných akcích, pak se může stát, že Rusko na bojiště vrhne všechny své rezervy, aby zabránilo průlomu fronty,“ dodal Samus s tím, že pokud by ukrajinská armáda nepostupovala, může Moskva své muže přesunout zpět do Běloruska a zahájit invazi na Ukrajinu ze severu.

Běloruská opozice doufala v pád režimu, nyní se bojí Prigožinova vlivu

Americký Insitut pro studium války (ISW) uvádí, že podle hodnocení ukrajinských představitelů se počet ruských vojáků cvičících v Bělorusku od začátku června do začátku července zvýšil. Generál Oleksij Hromov uvedl, že k 5. červenci se na běloruském území nachází tři až pět tisíc ruských mobilizovaných vojáků, zatímco na počátku června to byla tisícovka.

Právě z Běloruska na počátku války vyrazily ruské jednotky na Kyjev, než se musely loni na jaře stáhnout. Po ústupu následovalo v osvobozených městech a obcích odhalení válečných zločinů, z nichž jsou podezřelí ruští vojáci.

V obavě z případného nového útoku z běloruského území nyní Ukrajinci svou severní hranici pečlivě střeží a také opevňují. Ukrajina má na hranicích mimo jiné kamerové systémy, linie zákopů nebo ženijní překážky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video