"Z těch planet, které jsme doposud našli, je nejvíc podobná Zemi. Je jen trochu moc blízko svému slunci," poznamenal ředitel Durynské observatoře v Německu Artie Hatzes, který se na výzkumu planety podílel.
CoRoT-7b je od své mateřské hvězdy vzdálena 2,5 milionu kilometrů a obkrouží ji každých 20 hodin. Pro srovnání Merkuru, planetě nejblíže Slunci v našem systému, to zabere 88 dní. Na straně bližší svému slunci má tedy planeta 2 tisíce stupňů Celsia, na odvrácené straně naopak teploty klesají až na mínus 200 stupňů Celsia.
"Je tak horká, že jí říkáme lávová planeta," prohlásil Hatzes, podle něhož těleso váží asi pětkrát více než Země. Podle jeho kolegyně Claire Moutouové by na chladné "noční straně" mohly být hory. Tekutá voda, předpoklad existence života, se na planetě ale s největší pravděpodobností nevyskytuje.
CoRoT-7b zachytila letos v únoru evropská družice CoRoT. Na její změření astronomové použili nejvýkonnější pozemský exoplanetární spektrograf HARPS na obřím teleskopu observatoře La Silla v Chile.
Mimo naši soustavu jsou většinou plynní obři
Evropští astronomové současně objevili i její sesterskou planetu. Zda je také složena z hornin ale nebylo možné ze Země změřit.
Vědci dosud odhalili přes 300 exoplanet, tedy planet vně sluneční soustavy. Většinou to byli plynní obři několikanásobně větší než Jupiter, největší planeta našeho solárního systému.
Po vzdálených planetách podobných Zemi pátrá také americký kosmický teleskop Kepler, který je ve vesmíru od letošního března. "Druhou Zemi" hledá v souhvězdí Labutě a Lyry.
Vědci věří, že během své více než tříleté mise objeví asi 50 planet s přibližně shodným průměrem, jaký má Země, a přes 800 planet, jejichž velikost bude dosahovat zhruba dvojnásobku průměru "modré planety".
