Jak jste kampaň v zemi jako cizinka vnímala?
Do země jsem jako digitální nomádka přijela před třemi týdny, takže kampaň z prvního kola jsem nezažila, ale následující ano. O volbách se všude hlasitě mluvilo. Když jsem si otevřela YouTube, abych si něco pustila, všímala jsem si politických reklam. V Čechách není běžné, aby jedna strana nahlas říkala, že lidé nemají volit protikandidáta, protože je špatný. Tady se naopak obě strany otevřeně špinily.
Atmosféru voleb jsem pak zažila i mezi kamarády. Znám lidi, kteří jsou Argentinci, ale přestěhovali se kvůli ekonomické situaci do Španělska, nebo tu naopak setrvávají. Obě skupiny jsou vystresované. Situace je taková, že se bojí. Neví, co mají očekávat.
Vyhrála změna. Novým argentinským prezidentem bude anarchokapitalista Milei |
Jak na výsledky reagovali obyvatelé?
Jsou dvě strany. Jedna je nadšená, že vyhrál jejich kandidát, druhá naopak. Ale řekla bych, že ti nadšení hlavně chtějí změnu. S prezidentem, který je u moci nyní, šla ekonomika hodně dolů. Třeba hodnota pesa se neskutečně propadla. Za peníze, se kterými mohli před čtyřmi lety zaplatit nájem, si teď tak akorát koupí kafe. Se zvolením nového prezidenta mají alespoň nějaké naděje na lepší zítřky.
Argentinci tedy vidí změnu jako jediné východisko z mizerné ekonomické situace?
Stoprocentně. S lidmi jsem se o volbách bavila hlavně předtím, než se o vítězi rozhodlo. Hodně z nich ani nevědělo, koho budou volit. Ani jedna volba pro ně nebyla dobrá, volili menší zlo.
Energetické dotace táhnou Argentinu ke dnu a rozhodnou prezidentské volby |
Jak druhé kolo voleb Buenos Aires prožívalo?
Zaznamenala jsem jen to, že když jsem šla do restaurace na večeři, nikdo tam nebyl. Všichni byli buď doma, nebo v ulicích. Přenos ze sčítání běžel v restauraci a lidi, kteří chodili kolem, se zastavovali, aby se podívali na výsledky. Celá restaurace včetně kuchařů a servírek taky koukala na televizi. Někdo vypadal šťastně, někdo nešťastně. Když v deset večer vyhlásili, že vyhrál Milei, slyšela jsem jásající, ale i vztekající se sousedy. V centru bylo několik oslav.
Dalo by se tedy říct, že Argentina prožívala volbu víc, než je běžné třeba u nás v Česku?
To určitě ano.
I tak prezidenta nyní volilo nejméně lidí za posledních 40 let, asi 76 procent. Jak je to možné, když se rozhodovalo o osudu země v prohlubující se ekonomické krizi?
Bavila jsem se pouze s lidmi, kteří k volbám šli. V pondělí je ale v Argentině státní svátek. Hodně voličů odjelo na zájezd, který měli koupený ještě před vyhlášením druhého kola voleb, nebo jsou pryč na prodloužený víkend, ale nestihli si vyřídit voličský průkaz. To možná účast mohlo ovlivnit.
V Argentině skoro došel benzin, řidiči hledají pumpy jako vodu v poušti |
Zmínila jste, že Argentinci neví, co s nástupem Mileie čekat. Nepanuje ve společnosti obava, že s krajně pravicovým a populistickým prezidentem země zamíří zpět k diktatuře?
Hodně známých mi po příjezdu řeklo, že jsem si nevybrala nejlepší čas tady být, když je zrovna období voleb. Myslí si, že následujících 15 dní, než se vítěz mandátu ujme, bude bláznivých. Čekají se protesty. A lidi mají obecně strach, spíš neví, co přijde. Zároveň mi kamarád říkal, že prezident nemá takovou moc, aby realizoval všechny bláznivé nápady, o kterých veřejně mluvil. Nicméně nemám pocit, že by se někdo obával konce demokracie.
Mileie ve volbách podpořila také většina mladých. Jak si to vysvětlujete?
Vůbec nevím. Byla jsem z toho v šoku, když jsem se to dozvěděla. Moji kamarádi, mladí lidé ve věku mezi 20 a 35, volili Massu (protikandidáta Sergia Massu, pozn. red.). Opravdu jsem nepotkala nikoho, kdo by Mileie volil.