Argentina je druhá největší ekonomika v regionu a významný světový vývozce obilí a masa. Má velké nerostného bohatství, mimo jiné světově druhé největší zásoby břidlicového zemního plynu a čtvrté největší zásoby břidlicové ropy. Historicky je to velmi bohatá země, která však již od padesátých let dvacátého století čelí sérii krizí. Ty již několikrát vyústily ve státní bankrot. Aktuální krize je ale podle agentury Reuters nejhorší za několik desetiletí. Dvě pětiny lidí v zemi žijí v chudobě a i ti, kteří se považují za střední třídu, žijí doslova z ruky do úst.
Nejen domácnosti, ale i argentinská ekonomika jako celek je na dně. Země má obrovské schodky veřejných rozpočtů, astronomický dluh a negativní dolarové rezervy. V říjnu dosáhla inflace v Argentině 143 procent a odhad centrální banky pro konec roku je dokonce 185 procent.
Bohatý jako Argentinec? To už neplatí. Úpadek této země je těžko pochopitelný |
Ruku v ruce s vysokou inflací jde propad kursu pesa – a to jak toho oficiálního, tak především toho na černém trhu. Argentinci poučeni historickými krizemi nemají již ve svou měnu důvěru. Vysoké inflaci se snaží čelit nákupem dolarů, což však vláda a centrální banka omezuje striktními omezeními. Důsledkem je rozvoj černého trhu, kde se však dají dolary koupit za mnohem horší kurs, než jaký je ten oficiální.
Energetické dotace táhnou Argentinu ke dnu
Velkým problémem v Argentině jsou podle Reuters státní dotace, kvůli nimž většina platí za energie patnáct procent tržní ceny, nejnižší příjmové skupiny dokonce jen deset procent. Dokonce i ti nejbohatší dostávají dotace, byť „jen“ dvacetiprocentní.
Tento program za v přepočtu 270 miliard korun táhne ke dnu argentinský státní rozpočet a jeho zásadní omezení má Mezinárodní měnový fond jako podmínku pro poskytnutí dalších půjček. Zásadní reformy požadují i držitelé dluhopisů, které vláda není schopna splácet, a také Čína, která zemi poskytla řadu úvěrů, především na infrastrukturní projekty.
Omezování energetických dotací, které představují dvě procenta HDP země, dopadne na již tak těžce zkoušené – a čím dál víc frustrované – voliče. „Bude těžké tyto dotace omezovat,“ komentuje podle Reuters Emilio Apud, bývalý ministr energetiky, který také vedl státní ropnou firmu YPF. „Když zvednete ceny energií dnes, promítne se to do zvýšené inflace a šok projde svým vrcholem a odezní. Pokud to neuděláte, inflace bude prostě pořád dál stoupat,“ varuje Apud.
Argentina v boji s inflací stropuje ceny. Cesta do pekel, tvrdí kritici |
Odstranění dotací by se přímo promítlo do nárůstu cen, ale inflaci by zvýšilo překvapivě málo. Skončil by totiž efekt, kdy stávající dotace inflaci nepřímo přiživují. Upozorňuje na to podle Reuters Daniel Dreizzen, ředitel argentinské energetické konzultační firmy Aleph Energy a bývalý šéf státního energetického plánovacího úřadu. Podle něj jsou dotace vlastně záminka, jak dostat k lidem peníze, které centrální banka prostě nově vytiskne. „Všechny tyto dotace jsou financovány vydáváním nových peněz. Takže je vlastně skrz inflaci splácí všichni obyvatelé,“ tvrdí Drezzen.
Ceny energií ovládly volební kampaň
Argentinci jsou nespokojení a čekalo se, že toho v prezidentských volbách využije radikální kandidát Javier Milei a jednoznačně zvítězí. Byl dlouho outsiderem, ale v předvolebních průzkumech získal velký náskok nad kandidátem vládnoucí peronistické koalice, ministrem hospodářství Sergiem Massou. Massovi škodí právě neschopnost vlády a centrální banky udržet na uzdě rostoucí ceny.
Překvapení v Argentině. První kolo voleb vyhrál ministr hospodářství Massa |
První kolo prezidentských voleb však v říjnu překvapivě vyhrál Sergio Massa; druhé kolo je naplánováno na 19. listopad.
Prezidentské volby zvýrazňují dilema, jemuž argentinská vláda čelí: co udělat s energetickým dotačním programem. Postoje obou kandidátů k energetickým dotacím vypadají diametrálně odlišně: Massa byl ten, kdo se na jeho zavedení podílel a zuby nehty ho brání a Milei se prezentuje jako „škrtač“, který zredukuje všechny státní výdaje.
Změna motorovou pilou. Argentinu uhranul učitel tantry s účesem ze sedmdesátek |
Ve skutečnosti však i Massa chápe, že současná míra dotování je neudržitelná – a na druhou stranu Milei dodává, že škrty musejí být postupné. Reuters uvádí, že ať zvítězí kterýkoli z kandidátů, budoucí prezident bude muset dotační program výrazně omezit.
Ceny energií jsou pro argentinské voliče kritické téma a oba kandidáti na něm postavili své kampaně. Navzájem se obviňují, že přístup toho druhého uvrhne voliče do ještě větší bídy.
Stávající ministr hospodářství Massa tvrdí, že domácnosti by kvůli Mileiho škrtům platily za energie třikrát víc než dosud – a že další náklady jako ceny dopravy by zdražily ještě víc. Mileiho poradci to vyvracejí s tím, že dotace by klesaly postupně a hlavně, že by byly adresnější. Milei navíc Massu obviňuje, že právě jeho politika je důvodem ekonomických potíží země a strádání jejího obyvatelstva.
Spása na obzoru
Oba kandidáti se shodují v tom, že upírají oči k dalšímu rozvoji obrovského naleziště břidlicového plynu a ropy v oblasti Vaca Muerta. Plánují, že země se z dovozce těchto komodit stane jejich čistým exportérem. Slibují masivní investice, aniž by zmiňovali, kde na ně vezmou zdroje. Milei, který o sobě tvrdí, že je pravicový ekonom, navíc mluví o privatizaci částí státní ropné společnosti YPF.
„Nikdo nepochybuje, že Argentina může být významným exportérem energie a energetických surovin. Ale v zemi je čtyřicetiprocentní chudoba, takže aktuálně je hlavním tématem cena energií pro domácnosti,“ uzavírá podle Reuters Daniel Dreizzen ze společnosti Aleph Energy.
