Angela Merkelová je kancléřkou už patnáct let. A Němci ji stále mají rádi

  • 917
Přesně 15 let už je Angela Merkelová německou kancléřkou. Do dějin země se zapsala jako první žena a zároveň jako první obyvatel někdejší NDR v této funkci. Díky konsenzuálnímu stylu politiky a schopnosti najít kompromis i ve zdánlivě neřešitelných sporech vede Německo po čtvrté funkční období v řadě. Příští rok po volbách však chce šestašedesátiletá Merkelová v politice skončit.

Vládu Merkelové mají Němci spojenou s érou hospodářské stability a prosperity, a sama politička dlouho patřila mezi nejoblíbenější a nejdůvěryhodnější německé politiky. V Evropské unii její role ještě posílila po britském hlasování o odchodu z osmadvacítky. 

V posledních letech však její pozici lehce pošramotila migrační krize a loni také nejistota ohledně jejího zdraví, když ji několikrát postihl třas. 

V současné koronavirové krizi ale Merkelová spolu s celou německou vládou znovu zaznamenala velkou oblibu, a to navzdory plošné karanténě, jejíž pravidla musí Němci dodržovat. Spokojenost s prací kancléřky vyjádřilo v nedávném průzkumu veřejnoprávní stanice ARD 74 procent dotázaných. To je nejvyšší hodnota v tomto volebním období.

„Díky!“ vzkazuje Merkelové její CDU:

Kohlovo děvče stoupalo výš už od 90. let

Merkelová, za svobodna Kasnerová, se narodila 17. července 1954 v Hamburku. Dětství však dcera pastora prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku.

Pět let od „Zvládneme to“. Jednala bych stejně jako tehdy, říká Merkelová

Po vysoké škole působila několik let v institutu fyzikální chemie ve východoberlínské akademii věd. Jako vědkyně se v 80. letech dostala do Prahy a naučila se i pár českých slov. V úřadu kancléřky byla v Česku dvakrát na oficiální návštěvě, dvakrát pracovně a v říjnu 2018 přijela do Prahy i při příležitosti stého výročí založení Československé republiky.

Na podzim 1989 se zapojila do činnosti opozičního Demokratického hnutí a v následujícím roce byla několik měsíců zástupkyní mluvčího poslední východoněmecké vlády. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 až 1994 byla spolkovou ministryní pro záležitosti žen a mládeže, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryní životního prostředí.

Politička, přezdívaná kdysi „Kohlovo děvče“, stoupala i na stranickém žebříčku a na podzim 1998 se vyhoupla do pozice generální tajemnice strany. Na jaře 2000 se stala předsedkyní CDU, která se v té době potýkala s aférou kolem tajných kont některých představitelů.

Gratulaci posílá i ředitelka Evropské centrální banky Christine Lagardeová:

Volba neokoukané tváře měla symbolizovat „nový začátek“. V roce 2002 ale ještě musela přenechat místo volebního lídra Edmundu Stoiberovi z CSU. O tři roky později už však konzervativci svou předsedkyni postavili jako vyzývatelku sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera.

Jakou známku byste dali Angele Merkelové za 15 let v roli kancléřky?

celkem hlasů: 3242
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 neděle 29. listopadu 2020. Anketa je uzavřena.

Volby skončily patem, Merkelové se ovšem podařilo dohodnout s SPD na vytvoření velké koalice, do jejíhož čela usedla. Z úřadu kancléře ji SPD nedokázala sesadit ani ve volbách v září 2009, kdy Merkelová do koalice vzala liberály z FDP, s nimiž absolvovala své druhé funkční období.

Patnáct let Angely Merkelové:

Třetí volby v čele CDU vyhrála v září 2013 a v prosinci se pak opět ujala otěží velké koalice. Vážný problém pro CDU a Merkelovou však znamenaly parlamentní volby z roku 2017, ve kterých její konzervativní unie CDU/CSU zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. 

Nakonec s těžkostmi vytvořila velkou koalici s SPD a na jaře 2018 ji pak Spolkový sněm zvolil na čtvrté funkční období, čímž se Merkelová přiblížila velikánům poválečné německé politiky Helmutu Kohlovi či Konradu Adenauerovi. Příští rok po volbách se chce šestašedesátiletá politička stáhnout z vedení země stáhnout, z čela CDU odešla už před dvěma roky.

Ke gratulacím se přidal například i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09):

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video