Píše se 14. březen 1951 večer. Einstein právě odchází z večírku, jenž pro něho u příležitosti jeho 72. narozenin uspořádali kolegové na univerzitě v americkém Princetonu. Zatímco s přítelem Frankem Aydelottem a jeho ženou usedá do auta, cvakají kolem nich spouště fotoaparátů.
„Profesore podívejte se na nás, usmějte se,“ prosí paparazziové. „Už toho bylo dost,“ odvětí jim suše Einstein, kterému se mediální humbuk protivil. „Už jen poslední snímek, opravdu,“ žadoní také fotograf Arthur Sasse.
Fyzik se v reakci zadívá přímo do jeho objektivu a na znamení vzdoru vyplázne jazyk. Sass toho dne pořídí jeden z ikonických snímků 20. století a jednoznačně nejznámější portrét věhlasného fyzika.
Sassovým nadřízeným v agentuře United Press International se ale fotografie vůbec nezamlouvala. „Je to s ohledem na Einsteinův význam vhodné? Ten muž dal světu přelomová zjištění, nemůžeme si z něho přece takto vystřelit,“ přeli se editoři. K publikaci snímku je nakonec Sass přemluvil argumentem, že sám Einstein je z něho nadšený.
Před 100 lety byla potvrzena Einsteinova obecná teorie relativity |
Einstein si často dělal z lidí legraci
Jakmile fyzik fotografii spatřil, rozzářil se a objednal si u Sasse devět kopií s tím, že je podepíše a zašle svým přátelům jako vtip. Později portrét používal také jako blahopřání. „Ten vyplazený jazyk odráží mé politické názory,“ napsal Einstein například své přítelkyni Johanně Fantové.
V roce 2017 se originální podepsaná kopie snímku prodala v aukci v americkém Los Angeles za 125 tisíc dolarů (2,7 milionu korun).
Einsteinova milostná aférka s Ruskou vedla k setkání s NKVD |
„Einstein jen zřídka nechal ostatní, aby mu překáželi v jeho zábavě. Často žertoval. Třeba rozhovory dával na verandě zásadně v huňatých růžových pantoflích,“ napsal behaviorální vědec Mike Rucker.
„Vědecké studie naznačují, že humor a inteligence spolu souvisejí. Zdá se, že lidé, kteří mají vlohy pro zábavu, mají také lepší kognitivní schopnosti. Einstein toho byl důkazem,“ konstatoval Rucker.
Einstein při jednom interview mimo jiné prohlásil, že mezi své dobré nápady počítá nejen například svou teorii relativity, ale také přidání vejce do vařící se polévky. „Můžete uvařit vejce natvrdo, aniž byste ušpinili další hrnec. No, není to skvělé?“ dělal si legraci z přítomných novinářů.
Nejslavnější rovnice na světě
Tomu, že se Einstein stane synonymem pro génia a jedním z nejslavnějších vědců všech dob, zpočátku nic nenasvědčovalo. Narodil se roku 1879 v německém Ulmu a podle spisovatele Waltera Isaacsona se učil mluvit pomaleji než ostatní děti, což v jeho rodičích vzbuzovalo obavy.
Ty ale Albert brzo zažehnal. Poté, co se rodina v roce 1894 přestěhovala kvůli krachu své elektrotechnické firmy do Itálie, napsal náctiletý Einstein svou první vědeckou práci věnovanou hypotetickým důsledkům šíření světla prostorem. Jeho další cesta vedla do Švýcarska, kde nastoupil na Spolkovou polytechnickou školu v Curychu s cílem stát se učitelem fyziky a matematiky.
Měl Einstein opravdu pětku z matematiky? Ne, odmaturoval s šestkami |
Na škole se seznámil se svou první manželkou, nadanou matematičkou Milevou Maričovou. Páru se postupně narodily tři děti – dcerka Lieserl, jež zřejmě podlehla spále, a synové Hans Albert s Eduardem.
Když Einstein v roce 1901 získal diplom i švýcarské občanství, nemohl však najít místo kantora a nastoupil na pozici technického asistenta ve Švýcarském patentovém úřadu. V roce 1905 publikoval sérii článků, která se stala základem moderní fyziky. V jednom z nich určil vztah mezi energií a hmotností, z něhož vznikla nejslavnější rovnice na světě: E=mc2.
STO OBJEVŮ: Einsteinova teorie relativity se cizelovala u břehů Vltavy |
Během následujících let přednášel v mnoha evropských městech, včetně Prahy, a posléze se v roce 1914 stal ředitelem Fyzikálního ústavu císaře Viléma a profesorem na univerzitě v Berlíně. Na počátku 20. let se Einstein rozvedl a oženil se svou se svou sestřenicí Elsou Löwenthalovou.
Za vysvětlení fotoelektrického jevu získal Einstein roku 1921 Nobelovu cenu za fyziku – následovalo turné po USA, Japonsku, Francii a dalších zemích.
Poté, co přišel rok 1933 a nástup Adolfa Hitlera k moci, se Einstein s Elsou v důsledku narůstajících represí proti Židům uchýlili do Spojených států. Tam fyzik přijal místo profesora v Princetonu. Einstein první měsíce v americkém exilu strávil obepisováním mnoha zemí, které prosil o přijetí německo-židovských vědců. Těm šlo v nacistickém Německu o holý život.
Zažil antisemitismus, rasismus v USA ho děsil
Einstein podle listu The Insider později popsal, že ho v USA šokovala opatření namířená proti afroamerickému obyvatelstvu, například oddělené školy a divadla pro bělochy a černochy. „Je to nejhorší nemoc této země,“ uvedl. V rámci boje proti rasismu se Einstein otevřeně přátelil s Afroameričany.
Einstein zpočátku podporoval konstrukci jaderné bomby s cílem zajistit, že ji Hitler nebude mít dříve než spojenci. V srpnu 1939 zaslal prezidentu Franklinu Rooseveltovi dopis, ve kterém podněcuje spuštění programu na vytvoření atomové zbraně. Později toho ale litoval a po válce loboval za jaderné odzbrojení. „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny,“ prohlásil.
Češi zrekonstruovali slavný záběr Einsteinova zatmění Slunce |
V 50. letech Einstein protestoval proti inscenovaným procesům v komunistickém Československu a snažil se zabránit popravě Milady Horákové a dalších politických vězňů. „Byli oběťmi nacismu, vězni německých koncentračních táborů. Jsem přesvědčen, že si zaslouží žít,“ napsal.
Když v roce 1952 zemřel první izraelský prezident Chajim Weizmann, dostal Einstein ve svých třiasedmdesáti letech nabídku, aby nastoupil na jeho místo. Nabídku zdvořile odmítl s opodstatněním, že mu chybí „přirozené vlohy a zkušenosti pro správné jednání s lidmi“.
17. dubna 1955 Einstein utrpěl aneurysma a záchranáři jej převezli do nemocnice. Léčbu ale podle The Insideru odmítl se slovy: „Je nevkusné uměle prodlužovat život. Svůj díl jsem si už odpracoval, je čas odejít. Udělám to elegantně.“ Dalšího dne ráno ve věku 76 let zemřel.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Viděla jsem svou smrt. Röntgen manželce prosvítil ruku, paprsky X ji zděsily Rozsvítit temnotu. Fotka dětských horníků navždy změnila Ameriku Sloní noha v Černobylu. Sověti do smrtící hmoty stříleli kalašnikovem Tajemství slz Hitlerjugend. Brečícího vojáčka zvěčnil fotograf celebrit „I rybičky se ho bojí.“ Paroubek svůj slavný portrét považuje za podraz |
