Vojenskou část kábulského letiště spravuje americká armáda, která dohlíží na evakuaci cizinců i jejich afghánských spolupracovníků. V této části, kterou na začátku týdne zaplavily davy lidí snažící se opustit zemi, je nyní běžný provoz.
Abdal Ghání Baradar. Symbol síly, která porazila USA. A brzy prý nový emír |
Civilní část mezinárodního letiště má pod kontrolou Tálibán. „Situace na kábulském letišti je extrémně zmatená. U bran se opakovaně odehrávají nebezpečné situace a ozbrojené spory. K letišti je nyní přístup,“ upozornila v pátek německá ambasáda.
„Někdy se však bez většího upozornění brány uzavřou, i proto, že se na letiště snaží dostat tolik lidí se svými rodinami. Bohužel nemůžeme dopředu informovat, kdy budou brány otevřené,“ dodala.
18. srpna 2021 |
Situaci komplikuje blížící se 31. srpen - do tohoto data chtějí Spojené státy ukončit stahování jednotek ze země - i nevyzpytatelné chování Tálibánu. Americký prezident Joe Biden ve středu prohlásil, že USA nenechají na holičkách žádného svého občana, a to i za cenu, že američtí vojáci zůstanou v Kábulu i po srpnu.
Přestože Tálibán po dobytí afghánské metropole prohlásil, že nechá cizince bez problému odletět, podle britského listu The Guardian se to netýká všech zahraničních občanů. Problémy s islamisty mají Australané, kteří se snaží dostat na letiště. Členové Tálibánu je údajně zmlátili svými zbraněmi a zbičovali, když jim lidé ukazovali doklady.
Potíže mají Nizozemci i Australané
Mělo by jít o desítky australských občanů, Afghánců s australským občanstvím a držitelů víz do Austrálie, které australská vláda vyzvala, aby se dostavili do Kábulu. Mnozí tak skončili pár set metrů od letadla, které je mělo přepravit do bezpečí.
Zavraždění HazárovéTálibán na začátku července „zmasakroval“ a brutálně mučil několik příslušníků afghánské menšiny Hazárů, uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Opírá se o vyšetřování a výpovědi svědků z provincie Ghazní. Mezi 4. a 6. červencem tálibánci údajně zabili devět příslušníků hazárské menšiny. Obyvatelé vypověděli, že při zesílení bojů mezi afghánskými vládními jednotkami a bojovníky Tálibánu utekli do hor. Když se vrátili zpátky pro jídlo, čekali na ně vyrabované domy i bojovníci. Podle svědků bylo šest mužů zastřeleno a tři byli umučeni. Jeden z nich byl udušen vlastním šátkem, jedno z těl bojovníci rozstříleli na kousky. „Chladnokrevná brutalita tohoto zabíjení je připomínkou minulosti Tálibánu a hrozivým náznakem toho, co vláda Tálibánu může přinést,“ uvedla generální tajemnice AI Agnès Callamardová. „Tato cílená zabíjení jsou důkazem, že etnickým a náboženským menšinám pod vládou Tálibánu v Afghánistánu nadále hrozí riziko,“ dodala. |
V Afghánistánu se stále nachází také přes sedm set nizozemských občanů čekajících na evakuaci. Podle agentury DPA to v pátek uvedla nizozemská ministryně zahraničí Sigrid Kaagová. Mezi Kábulem a Nizozemskem momentálně létají dvě vojenská letadla, která převážejí do bezpečí Nizozemce, jiné Evropany, místní spolupracovníky západních zemí i Afghánce s vízem.
Mnozí ze sedmi stovek lidí čekajících na evakuaci jsou podle Kaagové ti, kteří nedbali cestovního varování nizozemské vlády a do Afghánistánu jeli v nedávné době navštívit příbuzné. Podle ministryně je nanejvýš složité dostat nyní tyto lidi na kábulské letiště.
Tálibán podle ní zesílil prohlídky na kontrolních stanovištích. Kaagová se také vyslovila pro to, aby americká armáda chránila letiště i po 31. srpnu a umožnila tak pokračování evakuace. „Jsme na nich naprosto závislí,“ připustila ministryně. Nizozemské úřady dříve sdělily, že mají v plánu evakuovat přibližně tisíc diplomatických zaměstnanců, tlumočníků a jejich rodin.
Nizozemsku se dosud podařilo z Afghánistánu dostat pouhé desítky lidí. Potíže ilustruje skutečnost, že ve středu opustil nizozemský letoun Kábul bez jediného evakuovaného.
Stalo se tak kvůli chaosu, který panuje na mezinárodním letišti. V pátek by měl v Amsterdamu přistát letoun se 180 pasažéry, jejichž národnost úřady nesdělily.
Ve zbytku afghánské metropole však při příležitostí pátečních modliteb panuje klid, informovala agentura AP, podle které se život v Kábulu pro některé Afghánce vrací k normálu. Jindy přeplněné ulice hlavního města jsou nezvykle prázdné. Otevřené jsou některé obchody a v ulicích jezdí auta, po celém Kábulu se však objevila kontrolní stanoviště Tálibánu.
Radikálové prohledávají vozidla a kontrolují dokumenty. Někteří tálibánci hlídkují i z automobilů. Zatím se však nepotvrdily obavy, že bude Tálibán hlídat vstupy do mešit nebo prosazovat striktní pravidla oblékání, jako tomu bylo při jeho předchozí vládě na konci tisíciletí. V některých mešitách se objevilo více lidí, než je obvyklé, píše AP.
Německo vyjednává o evakuaci Afghánců
Německo od čtvrtka v Dauhá vyjednává s Tálibánem o evakuaci Afghánců. Německá armáda z Kábulu dosud letecky zachránila 1 649 lidí z 38 zemí. Z Taškentu, který je ústředním přestupním bodem německé operace, odlétají evakuovaní do Německa.
Jako okamžitou pomoc pro afghánské běžence německá vláda vyčlenila 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun). Rozhovory s Tálibánem, které podpořili vedle ministra vnitra Horsta Seehofera také opoziční Zelení, vede někdejší německý velvyslanec v Afghánistánu Markus Potzel. V Dauhá, kde má Tálibán dlouhé roky svou politickou kancelář, Potzel spolupracuje s dalšími mezinárodními představiteli.
Vedle přijímání Afghánců, kteří pracovali v německých službách, chce Berlín podpořit běžence zůstávající v regionu. Berlín již vyčlenil 100 milionů eur, které dostanou humanitární organizace pečující o běžence v zemích sousedících s Afghánistánem.
Španělsko pak uvedlo, že má tisíc volných míst na ubytování Afghánců, kteří pracovali pro Evropskou unii a po nástupu Tálibánu k moci se rozhodli Afghánistán opustit. Španělské televizní stanici RTVE to řekl ministr zahraničí José Manuel Albares. Španělsko už v pondělí nabídlo, že dočasně přijme na svém území Afghánce pracující pro evropské instituce, než si je převezmou jednotlivé členské země.
Nová vládaTálibán nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem, kdy mají z Afghánistánu odejít poslední Američané. Agentura AP s odvoláním na zdroj blízký jednáním, která teď hnutí vede, napsala, že Tálibán rozhodnutí k vládě učiní až po konci měsíce. Vysoce postavený člen Tálibánu a jeho hlavní vyjednávač Anas Hakkání podle tohoto zdroje informoval zástupce minulých vlád, že hnutí uzavřelo s USA dohodu, podle které do posledního dne předpokládaného odchodu Američanů „neučiní nic“. |
Na letecké základně Torrejón de Ardoz poblíž Madridu postavilo Španělsko pro Afghánce uprchlický tábor. Základnu v sobotu navštíví předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel v doprovodu španělského premiéra Pedra Sáncheze. Podle Albarese se základna stane v jistém smyslu „středem Evropy“.
Vláda však nepočítá, že by se většina afghánských utečenců zdržela příliš dlouho na španělském území. Podle deníku El País vládní materiály předpokládají, že evakuovaní Afghánci stráví na letecké základně maximálně tři dny. Do té doby by Afghánce měly převzít země, které s nimi začnou azylové řízení.
Španělsko uvedlo, že hodlá udělit azyl zhruba padesáti afghánským rodinám. Podle prvních odhadů by se evakuace měla týkat pěti set spolupracovníků EU a neupřesněného počtu jejich rodinných příslušníků. V táboře budou umístěni také bývalí spolupracovníci španělské armády a dalších institucí. V pátek dopoledne v Dubaji přistál druhý španělský evakuační let, díky kterému z Kábulu vycestovalo 110 Afghánců. Brzy budou pokračovat v cestě do Madridu.
