Tálibán převzal kontrolu nad Afghánistánem v srpnu po bleskové ofenzivě v době, kdy ze země po 20 let trvající válce odcházeli poslední vojáci USA a jejich spojenců. Část Afghánců dodnes Ghaního viní z toho, že je vydal do rukou islamistů. Viceprezident Amrulláh Sálih náhlý a utajený útěk z 15. srpna označil za „ostudný“.
„Když jsem se to ráno vzbudil, vůbec jsem netušil, že později odpoledne odletím,“ uvedl Ghaní v rozhovoru, ve kterém poprvé podrobně popsal své poslední chvíle v Afghánistánu. Prezidentův bezpečnostní poradce Hamdulláh Mohíb Ghaního tehdy informoval o kolapsu prezidentské stráže. Na rozhodnutí, zda zemi opustit či zůstat, dal hlavě státu dvě minuty.
Podle předchozích instrukcí se měl Ghaní vydat do východoafghánského Chóstu, „vyděšený“ Mohíb ho však upozornil, že toto město i o něco severněji položený Dželálábád už také padly.
„Nevěděl jsem, kam zamíříme. Až když jsme vzlétli, bylo jasné, že opouštíme (Afghánistán). Bylo to tedy opravdu velmi náhlé,“ uvedl Ghaní.
Ghaního předchůdce Hámid Karzaj tento měsíc agentuře AP řekl, že útěk prezidenta zmařil šance vládních vyjednavačů dosáhnout dohody s Tálibánem. Islamisté se zavázali, že do města nevstoupí, po odchodu prezidenta však nad metropolí převzali kontrolu, aby podle nich nevzniklo bezpečnostní vakuum, napsala agentura DPA.
Ghaní se v rozhovoru označil za obětního beránka, na kterého byla svalena veškerá vina za současnou krizi a chaos v Afghánistánu. Sám sebe prý ale viní z toho, že „chybně“ důvěřoval mezinárodním partnerům, kteří na něj údajně vyvíjeli velký tlak a snižovali jeho autoritu. Opět také odmítl, že by z Afghánistánu utekl s velkou sumou peněz.
Chci zpátky domů, žádné peníze jsem nevzal, ozval se afghánský exprezident |
Exprezident je od svého útěku s rodinou ve Spojených arabských emirátech. Afghánistán od srpna vede vláda Tálibánu v čele s Muhammadem Hasanem Achundem.
19. srpna 2021 |
