Hartová opustila Hollywood v roce 1963, když jí bylo 25 let. Vzpomínky na Elvise zúročila poprvé v roce 2011, když se snažila získat peníze na opravu kláštera. Její příběh přiměl mnohé dárce, aby přispěli na opravu opatství v americkém Connecticutu, kde bývalá herečka žije právě od roku 1963.
Vydala autobiografii, objela s ní řadu míst a vystupovala v televizi. V roce 2012 se dokonce matka Dolores vrátila na skok do Hollywoodu, protože dokument o jejím životě s názvem Bůh je větší Elvis byl nominován na Oscara. Celá kampaň vynesla tři miliony dolarů, které zachránily budovy opatství před uzavřením.
„Elvisovi fanoušci nemají moc peněz, ale pošlou pár dolarů a všechnu svou lásku,“ řekla matka Dolores. Opatství dostává peníze nejen od dárců. Dolores svým příkladem inspirovala další sestry, které rozjely webové stránky a tím zvýšily prodej svých keramických výrobků, sýrů a sborových nahrávek. Doufají, že vyberou dalších šest milionů dolarů, aby mohly být plně zrenovovány všechny budovy.
Místo svatby klášter
Hartové cestu k filmu předurčil otec, který byl také hercem. Od dětství si psala deník, protože věděla, že herečky vydávají své memoáry. Ještě na škole ji vzali do prvního filmu Loving You, kde hrála lásku Elvise Presleyho. „Líbil se mi. Byl velkorysý a milující. Říkal mi slečno Dolores a byl dobře vychovaný,“ popsala matka Dolores svého někdejšího filmového partnera.
Elvis ji dokonce pozval na rande. „Řekla jsem mu, že raději počkáme, až skončíme s natáčením toho filmu. Souhlasil, ale pak už mě nepozval,“ prozradila. Hartová se objevila po boku dalších hvězd jako Anthony Quinn, Montgomery Clift nebo Gary Cooper. Život hollywoodské hvězdy ji ale vysiloval a cítila velký tlak veřejnosti. Rozhodla se proto zavřít před světem za zdmi opatství. Původně si sem šla jen odpočinout a strávit nějaký čas.
Dolores Hartová (vlevo) a Elvis Presley ve filmu King Creole
Dolores Hartová po padesáti letech v Hollywoodu. Přijela na předávání Oscarů.
O pět let později ji architekt Don Robinson požádal o ruku a ona začala přemýšlet o budoucnosti. „Řekla jsem mu, že musím zpátky do Connecticutu, abych si to rozmyslela. Odjela jsem tam na krátkou návštěvu a něco ve mně poznalo, že to je to pravé. Věděla jsem, že Bůh mě volá,“ popsala. Zarmoutila tím svého přítele, kterého dle svých slov milovala, a rozčílila agenta i šéfa studií, v nichž měla točit. Svého rozhodnutí ale nelituje.
