Jak se vám loučilo s místem, kde jste strávila takřka půl života?
Myslím si, že co jsme v našem domě měli prožít a užít, se stalo. Jsem člověk, který nelpí na věcech. Pro mě loučení a odchod z domova byla už nutnost, kterou jsem musela udělat. Sousedské vztahy nebyly dobré. Někdy se to v životě tak semele, že sousedi kolem vás nejsou tak ideální, aby s nimi člověk chtěl trávit svůj čas. Pro mého muže bylo loučení určitě bolestivější, protože dům sám postavil. A děti často říkají: Mámo, tohle bylo na Točné… Anebo vzpomínají na svůj domov. Uvědomila jsem si, že jsme jim opravdu domov vzali, ale pevně věřím, že vybudujeme časem nové hnízdo, které za něj budou považovat taky.
V současné době žijeme v pronajatém domě za Prahou a hledáme nový dům, kde se usídlíme. Naše přechodné bydliště je sice pronájem, ale má svoje kouzlo a atmosféru, jsme v přírodě a bez lidí, uprostřed lesa. A celé to stěhování mělo další přínos, manželovi se synem se rozjela firma na rekonstrukce bytů. Díky tomu, že jsme peníze investovali do investičních bytů, které museli zrekonstruovat, získali další a další kontakty a mají zakázky až do příštího roku. Díky tomu se našel i Filip a dělá, co ho baví, a navíc to kluky dobře živí.
Jak vůbec snášíte velké životní změny?
Já se svojí beraní povahou změny tohoto typu zvládám možná daleko líp a s nadhledem, než třeba jiné situace. Například, když naše kočka nechala být čerstvě narozená koťata a musela jsem se o ně postarat já, tak mi to trhalo srdce víc, než když jsme opouštěli dům.
Umíte se zbavovat starého? Takové velké stěhování si asi žádá pořádně probrat šatníky i domácnost.
Ano, to jsem si užila moc. Vytřídila jsem si před stěhováním jak nábytek, tak šatník, všechny zbytečnosti, a kdyby došlo k náhlému stěhování znova, tak vím, že už si budu brát jen vše potřebné. Nepatřím k lidem, kteří třídí šatník co půl roku, byť by mě to asi bavilo a ulevilo by se mi. Ale tohle velké třídění a úklid mi prospělo.
Pálíte za sebou mosty, nebo umíte v životě odpouštět?
Než takový most spálím, tak samozřejmě mě musí ten člověk natolik zklamat, abych už nestála o jeho přízeň, což se mi bohužel v životě několikrát stalo. Pak se tito lidé a záležitosti pro mě stávají na dobro uzavřenými komnatami, bez kterých si život umím představit. U odpouštění vyhodnocuji odpouštění a odpouštění. Jsou-li situace, kdy se jedná o malichernost, tak umím odpouštět, protože odpouštění k životu patří. Ale pokud je to zásadní věc či zklamání, tak mi to většinou nejde. Spálím most a jdu dál.
Zmínili jsme vašeho syna. A co vaše dcery dvojčata? Už se rýsuje, jakým profesním směrem by se v budoucnu mohly ubírat?
Než abych zkoumala, jakým profesním životem se budou ubírat, teď věnuji veškerou možnou energii tomu, aby se mohly dostat někam na střední školu. Věnujeme se hlavně dovzdělávání toho, co škola zanedbala, co zanedbal covid, a nebo kde nefunguje školský systém. Nejdříve jsme se s manželem snažili sami, ale nakonec jsme zvolili doučování na míru, na což existuje spousta organizací, ale my jsme zvolili Školu Populo. Samozřejmě jsme vyplašení z toho, že přijímačky na střední školu jsou tak strašně těžké, dva roky byl covid a k tomu se ve školách učí, jak se učí, tedy alespoň v té naší. Klade se často velký důraz na matematiku, což pro nás znamená, že musíme tyto školy vyškrtnou, byť by daný obor třeba holky jinak bavil.
Máte vlastní fitko, byl to odjakživa váš sen? Jak se mu v dnešní době daří?
Nikdy by mě nenapadlo, že někdy budu provozovat fitness, i když jsem věděla, že se budu věnovat sportu a předcvičování. Ale že budu mít vlastní fitko a tu touhu, to se začalo objevovat až časem, kdy jsem se stala veřejně známější. Každé podnikání je těžké, protože život podnikatele a OSVČ je náročný a doba covidu nebyla vůbec jednoduchá, protože stát nám podnikatelům v tomto období příliš nepomáhal. Ale opět musím říct, že moje práce, kterou jsem dělala pro ženy doma prostřednictvím online vysílání, mi pomohla vydělat tolik peněz, abych byla schopná i v době zavření fitka splácet nájem a tuto situaci ustát. Všem ženám, které se připojovaly, ještě tímto jednou moc děkuji.
Musím ale rozdělit fitko na dvě části. Moje fitko tvoří cvičební sály, kde probíhají skupinové lekce, a potom samostatnou posilovnu. Posiloven okolo mě vyrostlo v současné době jako hub po dešti, a tím pádem nechodí tolik lidí a nebo možná přestali posilovat. Ale skupinovým lekcím se daří a jsem ráda, že pořád mezi ženami panuje, co jsem zažívala v začátcích své kariéry. Parta na skupinové lekci, atmosféra, že jsme spolu, já tomu můžu velet a že to ženy baví, je pro mě každodenním dobitím energie.
Vznikají mezi vámi a vašimi klientkami nová přátelství, nebo si v životě spíše držíte odstup?
Určitě čím jsem starší, tím mám na klientky více času a spojuje nás, řekla bych, v každé životní etapě něco. Ať už to byly vztahy, pařby nebo děti, a to bylo období, kdy jsme hodně pospíchaly. Teď nás spojuje téma menopauza, stárnutí. Víc si s ženami povídám, v současné době cítím nejvíc stmelenější atmosféru, jakou jsem kdy ve fitku měla. Je to asi i tím, že tam trávím velké množství času, protože děti dospívají a můžu se tím pádem věnovat provozu fitka daleko víc, než kdy jindy.
Moje životní krédo je Hejbejte se, fakt se to vyplatí – dala jsem si ho před dvaceti lety a na posledním setkáním v Asklepionu s panem docentem Šmuclerem jsme se oba shodili na tom, že délku a kvalitu života a stárnutí máme všichni ve svých rukou. Cvičení, pohyb, posilování, protahování se netýká jenom našich svalů na těle, ale také v našem obličeji. Takže se svého kréda budu držet dál.
Nedávno jste oslavila půl kulatiny, vnímáte nějaký úbytek energie s přibývajícím věkem?
No rozhodně se v tomto věku cítím daleko více při síle, než když jsem před časem slavila padesátku. Říkám před časem, protože těch pět let uteklo jako voda. Víc se starám o péči, co se týká regenerace a odpočinku, i když vlastně asi v tomto věku cvičím nejvíc, jak jsem za svůj trenérský život cvičila. Na druhou stranu si uvědomuji, že v 55 letech se v pohodě můžu na svoje tělo a fyzickou kondici spolehnout.
Spousta žen v mém věku se mi svěřuje, že s příchodem padesátky nebo s příchodem menopauzy jsou unavené a dochází jim energie. Ráda bych tady zmínila, že je to jen doba dočasná, milé dámy. Až se hormonální bouře uklidní, i vy se budete opět cítit skvěle a plné energie. Nevzdávejte to, cvičte, jezte zdravě, hýčkejte se tím, co do těla dáváte, dopřejte si spoustu kolagenu, kvalitních bílkovin. Věřte tomu, že tato krásná životní etapa přinese už brzy svoje ovoce. Starejte se o svoji lymfu, pleť, vlasy…. Nešiďte se. Je to jen přechodná doba, která skončí a bude mít svoje plus. Nebudete mít menstruaci, nejsou změny nálad, není PMS, nebolí vás břicho, prsa, břicho se nenafukuje, nemáte stavy hladu, výkyvy nálad. Žena je po menopauze víc hormonálně vyrovnaná.
Ve svých programech se momentálně zaměřujete na vaše vrstevnice, dokonce jste navrhla vlastní kolekci oblečení.
Vyšla jsem vstříc potřebám svého těla, protože už nemám ideální postavu, jako jsem měla třeba ještě ve čtyřiceti. A proto není nic jednoduššího, než si dopomoct dobrým oblečením a stahovacím prádlem. Rozhodla jsem se proto sportovní, nebo pohodlné podprsenky bez kostic pozvednout na sexy prádlo. Jsou vytvořeny z materiálu, který pozvedne prsa, drží je zpevněná, ale zároveň jsou sexy a můžete je vzít třeba pod košili a udělají hezký efekt ve volném čase.
Stahovací body má také více účelů. Nechcete při vzpažení s činkami v tělocvičně, aby vám vykouklo břicho, není nic lepšího než si vzít body, které je navíc kompresní, takže budete více držet vzpřímené tělo, přirozeně budete břicho zatahovat a bude vám pohodlně. Navíc vypadá skvěle k džínám nebo sukni se sakem.
Můj majstrštyk je takový speciální korzet, který slouží jako sportovní podprsenka s termo bederním pásem dohromady, takže se při cvičení krásně potíte a tvarujete pas. Dál také tvořím kolekci klasického oblečení a tam si dávám hodně záležet na legínách, které musí mít vysoký pas, který zajistí stažení břicha a push-up efekt. Vše je možné zakoupit na mém e-shopu.
Ke svým produktům jste dokonce nafotila sérii fotografií, jak jste se cítila coby modelka?
Tím, že fotím s Lenkou Hatašovou, se kterou se léta známe, tak se s ní nestydím fotit někdy i odvážnější pózy. Proto s Lenkou fotím ráda a vím, že vzniknou kvalitní fotky, které nebudou na veřejnost působit vulgárně. Jako modelka jsem se cítila skvěle. A pevně věřím, že to nebylo naše poslední focení.
Jak obecně vnímáte módu? Podléháte nejnovějším trendům? Máte ve světě módy nějakou ikonu?
Na módu mám teď asi více času. Dříve jsem na módu kašlala, s výchovou dvojčat na to nebyl čas. Obecně bych řekla, že nepatřím k ženám, které si dokážou svůj šatník samy sladit. Jsem schopná si koupit nějaký ten kousek, ale pak už mi chybí tah na branku v podobě doplňků, kabelek, bot. Protože jsem člověk, který se nerad něčím trápí, tak si buď nechám poradit od svých dcer, manažerky či stylisty. A vůbec se neurážím, když mi někdo řekne, tahle kabelka je příšerná, měla bys mít takovou. Ráda si ji vezmu a vyrazím do ulic.
Přijala byste účast v nějaké výkonnostní reality show, třeba v Survivorovi?
Když přišla nabídka odjet na Boyard, protože jsem tu soutěž znala z dřívějška a věděla jsem, že to bude zážitek, okamžitě jsem kývla. Kdyby přišla nabídka ze Survivoru… Já ho mám denně ve fitku, jedna challenge za druhou, takže tuto nabídku bych určitě nepřijala. Jsem podnikatel, který potřebuje být na svém místě a stoprocentně jsem přesvědčená, že moje přítomnost ve fitku je důležitější. Ale kdyby přišla nabídka do StarDance, tu bych přijala okamžitě, to je můj sen.
Sledujete podobné pořady v televizi?
Survivora sledují moje dcery, tak jsem si o tom nechala vyprávět a občas jsem se podívala na kousek. Baví mě více typy pořadů jako StarDance nebo dobové seriály, filmy. Jak jak jsem dřív na televizi nekoukala, tak teď u ní relaxuju. Zaujaly mě seriály Volha, Zlatá labuť.
Čemu se nejraději věnujete, když máte úplné volno?
Když mám volno, věnuji se regeneraci. A s věkem relaxuji i nakupováním, tím že se jdu podívat do obchodu a stylistovi pošlu fotku, jestli by mi šatičky schválil, nebo ne. Samozřejmě se věnuji dcerám, což už je dnes spíš relax, protože jsou velké. Je to pro mě nabíjení energie. A pak se věnujeme učení, což už takový relax není, ale je to důležité. Chtěla bych se i sama věnovat kurzům a dovzdělávání, ale na to zatím nemám čas. Že bych si sedla na pohovku a nedělala nic a koukala z okna, to se mi dlouho nestalo a doufám, že ani dlouho nestane…
Co vás čeká v létě?
V současné době, kdy je atmosféra ve společnosti taková, jaká je, a my jsme v pronájmu jak v domě, tak ve fitku, a do toho prodáváme nemovitosti, tak nevím, jak bude vypadat moje léto. Možná budeme v domečku, možná se budeme stěhovat. Budu přijímat to, co bude přicházet. Nejsem člověk, který plánuje, takže když si s manželem řekneme, že chceme mít tři dny volna, tak to uděláme. Letos nemám nic nalinkované a bude-li krásně a podaří-li se mi si pár dní užít, budu za to vděčná.
29. srpna 2016 |
