„JEDEN JE KRÁSNÝ, DRUHÝ INTELIGENTNÍ“
Vladimír Ráž a Jana Dítětová ve filmu Dovolená s Andělem (1952)
Vladimír Ráž přišel na svět 1. července 1923 v Nejdku nedaleko hranic s Německem do rodiny vojenského muzikanta a později příslušníka četnictva Františka Ráže a jeho ženy v domácnosti, vystudované učitelky Anny.
Zatímco otec ve Vladimírovi pěstoval zálibu v pohybu, maminka mu vštěpovala lásku k literatuře a poezii.
„Učila nás vážit si každého, kdo něco dokáže,“ vzpomínal Ráž a přidal také historku dokazující i její smysl pro ostřejší humor: „Když se jí někdo zeptal, co dělají její synové, říkávala: Jeden můj syn je krásný a ten druhý inteligentní.“
Jak vysvětlil Jan Brdička, autor knihy Miroslav Ráž. Příběh prvního milovníka, Vladimírův bratr Mirek vystudoval práva a celý život pracoval v tehdejší československé televizi. Ve 30. letech se Rážovi odstěhovali do Prahy, zakotvili na Smíchově.
LÉKAŘSKÉ AMBICE UTNULA OKUPACE
Vladimír Ráž ve filmu Tajemství krve (1953)
Mladý Vladimír se i přes své nadšení pro ochotnické divadlo, recitaci, ale také třeba pro sport – především pro fotbal – rozhodl po gymnáziu studovat na lékaře, jenže hned po prvním ročníku němečtí okupanti české vysoké školy zavřeli. K medicíně už se pak se nevrátil, po vzoru svých kamarádů z amatérského recitačního sdružení šel na konzervatoř.
„V okamžiku, kdy jsem na ni nastoupil, už jsem bílý plášť viděl jen jako divadelní kostým. Opravdu mě nikdy nenapadlo herectví opustit,“ cituje Ráže Jan Brdička.
Ve filmu se poprvé objevil v roce 1946, ale až o rok později se ve snímku Alena dočkal významnější role – a jak jinak, šlo o pohledného mladého milovníka. Pak šla jeho kariéra strmě vzhůru, hrál i v divadlech, v tom národním nakonec strávil od sezony 1953/54 přes čtyři desetiletí. Známý však byl i jako excelentní recitátor. Málokdo by proto hádal, že si asi až do svých 15 let šlapal na jazyk a vadu mu odstranil až po přestěhování do Prahy zkušený foniatr.
SMRT MALÉHO DAVIDA I MAMINKY
Alexandra Myšková v pořadu 13. komnata (2023)
První Rážovou manželkou se stala herečka Alexandra Myšková, v roce 1949 se jim narodil syn Martin a o dva roky později David. Jak byly pro Vladimíra Ráže roky 1951 a 1952 úspěšné z hlediska natáčení a poté úspěchu jeho životní role krále Miroslava, o to těžší okamžiky prožíval v soukromí. V dubnu 1952 mu osmiměsíční Davídek zemřel.
„Že nám zemřel Davídek, byla největší tragédie mého života. Nikdo vám s tím nepomůže. Ani nemůže,“ popsala v pořadu 13. komnata Alexandra Myšková, která letos oslavila 101. narozeniny, jejíž vztah s manželem se po této tragédii rozpadl. V témže roce – v říjnu 1952 – odešla na věčnost také Rážova maminka Anna.
„OLD SHATTERHAND JE DOBRODRUH JAKO JÁ“
Marie Versini a Lex Barker ve filmu Vinnetou (1963)
Vladimír Ráž často hrál kromě osudových milovníků také skutečné historické osobnosti – třeba lékaře Jánského, spisovatele Friče či rebela Kozinu.
Byl však také vynikajícím dabérem, ostatně právě za tuto disciplínu obdržel v roce 1997 Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství. Jeho hlasem promlouval například Lex Barker coby Old Shatterhand.
„Jsem svým způsobem dobrodruh, to bych jinak nedělal herecké povolání. Proto mi byl Old Shatterhand blízký,“ komentoval dabování slavných mayovek. Jeho hlas perfektně seděl i na francouzskou hvězdu Jeana Maraise, o čemž se čeští diváci mohli přesvědčit v dodnes populárních komediích o Fantomasovi.
VÁLKA O „PRINCEZNU KRASOMILU“
Alena Vránová jako princezna Krasomila v pohádce Pyšná princezna, to jí bylo 19 let.
Ještě v době svého prvního manželství se herec zakoukal do další své kolegyně – představitelky Krasomily, tedy pyšné princezny, Aleny Vránové. Ta v té době byla vdaná za spisovatele Pavla Kohouta. Žárlivý dramatik po tomto zjištění propadl zuřivosti a touze po odplatě. Své ženě a hlavně jejímu milenci začal psát výhrůžné dopisy.
„Kdo je schopen rozvracet manželství, možná nakonec zradí i svou socialistickou vlast. Píši Ti proto, abych Ti řekl jménem svým i svých vrstevníků: Tvé dny končí, Vladimíre Ráži!“ stálo v jednom z nich.
Celou osobní záležitost Kohout rozmázl i veřejně, takže vztahové patálie řešily i komunistické stranické orgány.
Lásce ani svatbě to však nezabránilo a ze vztahu se narodila dcera Markéta. Ráž ale přesto později opět neodolal svodům ctitelek, a tak v době, kdy bylo dceři 18 let (zemřela v pouhých 55 letech), zažádala Vránová o rozvod. Třetí a poslední Rážovou manželkou se stala o 28 let mladší Olga, s níž se poznal na divadelních prknech. V roce 1980 se jim narodila dcera Veronika.
„DOBŘE SE DÍVEJ, JŮLINKO, TO JE KRÁL MIROSLAV!“
Alena Vránová a Vladimír Ráž v pohádce Pyšná princezna (1952)
Už po desítky let by to nebyly české Pyšná princezna (1952). Role krále Miroslava přinesla Vladimíru Rážovi nesmrtelnost, byť v soukromém i profesním životě mu natropila i nepříjemnosti – více čtěte ve vedlejším boxu.
Mimochodem, Ráž po letech s humorem vzpomínal, jak jednou ležel v nemocnici po operaci, sotva se na posteli dokázal otočit, a připomínal kohokoliv, jen ne sličného pohádkového prince, přičemž během návštěvního dne někdo neočekávaně pootevřel dveře jeho pokoje. Byla to jakási babička s malou holčičkou. A paní povídá: „Dobře se dívej, Jůlinko, to je král Miroslav!“
Herec k tomu ještě dodal, že „takový pohled musel s pohádkovými iluzemi toho děvčete těžce zamávat“.
SMRT TŘI DNY PO POSLEDNÍ KLAPCE
Vladimír Ráž v seriálu Zdivočelá země (2001)
Ve druhé polovině 90. let natáčel především seriály jako Zdivočelá země či Život na zámku. Jeho posledním filmovým počinem byl snímek Žabák, který byl samostatným příběhem vycházejícím ze zmiňovaného seriálu Zdivočelá země.
Symbolicky, v den 77. narozenin, dotočil Ráž svou poslední hereckou scénu. Stalo se tak 1. července 2000 v jeho 77 letech právě při práci na Zdivočelé zemi režiséra Hynka Bočana.
„V detailním záběru vidíme jeho úsměv, jen drobný, náznakový, spíš v očích než ve tváři. Padla poslední klapka jeho života. Tři dny nato, 4. července, zemřel,“ napsala Blanka Kovaříková ve své knize o Rážovi Po stopách krále Miroslava.
