Setkáváme se na premiéře filmu Princ Mamánek Jana Budaře. Vy tam hrajete Bětu. Co nám k ní řeknete?
Já tomu pracovně říkám hashtag holka v bavlně. Po všech princeznách a třpytivých materiálech a zlatě, je to holka, která má bavlněné šaty a běhá po hospodě. Nosí pivo a je silná, statečná, prostořeká. Pro mě je to nová poloha v pohádce a moc jsem si to užívala.
Jaké pro vás bylo natáčení jednak s Janem Budařem, který byl i v roli režiséra, ale také s představitelkou Arabely Janou Nagyovou?
S paní Nagyovou jsem se vlastně na place nepotkala, nechci úplně prozrazovat proč. Ale potkaly jsme se samozřejmě v karavanu nebo v zákulisí. Takže jsem z ní byla nadšená, chodila jsem kolem ní, protože Arabela mě také provázela celé dětství. Ale samozřejmě zase respektuji, že už je to dáma úplně někde jinde, s novým životním příběhem. Takže třeba se úplně k tomu nevrací tak často, pro mě to je ale opravdu ikona. A celé obsazení bylo skvělé: Ondra Vetchý, Bolek Polívka, Honza Budař. To je plejáda skvělých herců v pohádce, která umožňuje zase úplně nové obzory. Takže to bylo krásný.
Veronika Khek Kubařová, Jan Budař a Jana Nagyová na premiéře pohádky Princ Mamánek (Praha, 24. října 2022)
Jste tmavovláska, byla jste v dětství tým Arabela nebo tým Xenie?
(smích) Byla jsem tým Arabela. Ale až mi ještě možná někdy trošku víc hrábne, tak možná taky půjdu na blond!
Cítíte se lépe obsazená v pohádce, nebo v komedii?
Miluji svoji práci, herectví a miluji hrát něco, co mi je po srsti, protože to znám. Ale miluji i výzvy, kdy to je něco, co neznám, procesy, které neznám, kdy člověk třeba i vypadá jinak než já. Kdyby měl někdo odvahu mě obsadit do něčeho, co je diametrálně odlišné ode mě, tak budu taky ráda. Užívám si opravdu všechno, co přichází. Když mě to nějak překvapí, tak z toho mám radost.
Toužíte po tom ztvárnit nějakou kardinální mrchu?
Jako, proč ne? Klidně. Myslím si, že je umění zahrát dobrou mrchu tak, aby byla přijatá, pochopitelná a nebyla úplně šablona. Je to taky výzva.
Striptýz i prostitutky. Khek Kubařová vzpomínala na seznámení s manželem |
Kdo je pro vás pomyslnou ikonou? Na koho ráda koukáte třeba i z těch zahraničních hvězd?
První, když jste to říkal, tak u nás se mi vybavila paní Iva Janžurová, která má přesně ten rozptyl komediální i tragický. Je to určitě i Dáša Havlová. Miluji staré české filmy s nimi, protože mají obrovský komediální talent, ale dokážou zahrát i na divadle dramatickou velkou roli. Ve světě je to třeba Meryl Streepová, která má taky toto chameleonství, že se dokáže přeměnit a dokáže být jak starou paní, tak i okouzlující, blýskavou madam.
Máte nějaký tip nebo recept na to, jak správně vybalancovat osobní život s tím profesním?
Furt se to učím. Je to pro mě výzva. Myslím, že je důležité udělat si čas i na sebe, když je hodně práce a zároveň přijímat to, co člověka baví. Protože dělat něco, co člověka nebaví, vede prostě ke zkáze. Takže je zapotřebí dělat co člověk baví, ale zároveň myslet i na svůj čas, na své blízké a na svoji duši.
Jak moc si připouštíte stresové faktory, co bezpochyby jdou ruku v ruce s vaším povoláním, třeba bulvár?
Teď jsem si třeba přečetla nějaký, co se týká hodnocení outfitů. Právě když dneska jsem takhle krásně oblečená od Míry Romaniva, tak to trošku člověka zamrzí. Ale zároveň tomu nedávám velký prostor v životě, protože by se z toho člověk musel fakt zbláznit. A myslím si, že zas tak moc nikam nechodím a tolik skandálů nemám, že se o mě tolik naštěstí nepíše.
Co vám nejvíce nakopne sebevědomí?
Když mě pochválí můj manžel třeba. Ale i já sama, když mám dobrý den. To pramení vždycky zevnitř, od toho člověka. Takže když já sama sebe dokážu přesvědčit, že jsem v pohodě, že je všechno v pořádku, tak pak si člověk věří i ve spoustě věcech.
Pozná vaše okolí nebo manžel, když se něco snažíte zahrát? Nějakou scénku nebo nedat na sobě něco znát?
Právě tím, že tak často hraji v práci, tak mám možná někdy až krutě ráda pravdu v životě a nebaví mě nic hrát. Nebaví mě se přetvařovat. Občas si říkám: „Mohla bys to teď trošku zahrát a být v pohodě.“ Ale tím, že emoce musím často hrát jiné, než mám, tak v osobním životě je nechávám procházet, tak, jak přicházejí. Aby prostě prošly a někdy nezůstaly. Takže je to asi poznat, protože to dávám najevo.
23. března 2022 |
