Od svého otce, klauna a mima, prý dostala do vínku jeho nesnesitelný humor. A co dál? Jak k němu po rozvodu rodičů hledala cestu? Jaké rady jí dal? Čím si dělá radost?
Jaká je vaše definice klaunství?
Klaunství se dědí jako jakékoliv jiné řemeslo. V podstatě je to taková filozofie a životní postoj. Zároveň radost a lék na dnešní neutěšený svět, protože pohled klauna na něj je daleko příznivější než realita. Klauna totiž vnímám jako bytost s rozzářenýma dětskýma očima nebo pak jemně přivřenýma očima starce. Je v něm hravost dítěte a moudrost starce.
Zvířata na rozdíl od nás milosrdně nevědí, že je čeká smrt, alespoň do posledního okamžiku. My máme zase na oplátku dar smíchu, za to, že víme o vlastní smrtelnosti.