Jak výběr osobností vypadá? Máte zeď plnou jmen, která pak skládáte dohromady? Má to nějaká pravidla?
Máme množinu lidí, které chceme ve StarDance mít a při výběru dbáme na mix oborů: herci, zpěváci, sportovci, zajímavé osobnosti odjinud. Soutěžící potřebujeme mít i věkově odlišené, protože chceme oslovit co nejširší diváckou skupinu. To je základní mustr. Při každém ročníku se také snažíme reagovat na to, kdo je v tu chvíli oblíbený, koho lidé rádi vidí, koho rádi sledují, nejen v televizi, ale i na internetu. Pořád hledáme a objevujeme, jsme malá země, spousta hvězd už ve StarDance byla.
Oslovili jste někoho dvakrát?
Zas tak malí nejsme, to zatím nebylo potřeba, navíc další osobnosti se rodí. Nejsou známí teď, ale třeba zrovna náš pořád je lidem ukáže a hvězdy z nich vytvoří.
Což je třeba případ poslední vítězky StarDance Dariji Pavlovičové.
Darija je ukázkový příklad. Na začátku se mohlo zdát, že je do počtu. Na tiskové konferenci před soutěží to bylo hodně znát, novináři chtěli rozhovory se známějšími osobnostmi a ona působila jako outsider. Ale svojí pílí a talentem dokázala to co dokázala. Napsala příběh. A to je to, co chce divák vidět. Nechce vidět někoho, kdo všechno vystřelí na první dobrou, chce sledovat růst, s pády i vzestupy. Mimochodem, i to je klíč, podle kterého osobnosti oslovujeme. Nechceme tam mít deset zářivých jmen, to by byla nuda. Chceme tam mít i lidi, se kterými se bude divák celý podzim bavit.
Je dotančeno. Vítězkou StarDance zvolili diváci herečku Dariju Pavlovičovou |
Chápu, ale když desítku skládáte, určitě jako prvnímu nezavoláte někomu jako Darija.
To asi ne, ale taky to nebývá tak, že hned na začátku ulovíme největší rybu a pak to kolem ní skládáme. Nikdy si neřeknu: chci tam mít tuhle herečku, bez ní to nedáme dohromady. To si nemůžu dovolit. Někoho si samozřejmě přeju, mám vysněná jména, ale zároveň při skládání musíme být hodně flexibilní a měnit plány za pochodu. Teprve když počet potvrzených účastníků narůstá, dostává to nějaký tvar.
Je začátek února, už jste určitě někomu volali, kvůli příští řadě, viďte?
Voláme klidně rok a půl předem! Ještě neskončí jedna řada a my už musíme shánět osobnosti do další.
Takže už teď někdo ví, že kus léta a celý podzim stráví ve StarDance?
Už pár takových je.
Jak vytipovaní lidé obvykle reagují na váš telefonát? Vím, že někdo se vyloženě modlí, abyste ho oslovili.
Ano, některé telefonáty trvají jen pár minut a jsme na všem domluveni. Jenže takových lidí je nejméně. Ale zase je pravda, že jako je malá skupina těch, kteří hned řeknou „ano“, je velmi malá skupina těch, od kterých uslyšíme kategorické „ne“. Je to tak jedna ku jedné.
A mezitím jsou ti „možná, musím si to rozmyslet“.
Přesně tak. Třeba by i chtěli, ale momentálně jim nepřeje zdraví, nebo mají dlouho dopředu nasmlouvanou práci. Jednáme většinou s lidmi, kteří mají své závazky domluvené ne na rok, ale rovnou na několik let dopředu. S takovými se dohodneme, že když si čas vyblokují, zavoláme jim před další řadou znovu.
A tak vzniká dlouhý seznam.
Ano, jsou to jména, která kolem nás létají a jen čekáme, kdy si všechno sedne. Právě proto je pro mě strašně osvěžující, když se na druhém konci ozve: Ano, hrozně jsem si to přála, jdu do toho.
Jsou lidé, kteří původně odmítali, ale když viděli, že StarDance má úspěch, změnili názor?
Jsou, umělci, nebo i sportovci, kteří narazili na někoho, kdo už u nás tančil a z původního striktního „ne“, je „možná“. Lidem se život mění, odrostou děti, ubude práce, skončí sportovní kariéra, to jsou momenty, které rozhodují. Navíc naše soutěž má velmi dobré jméno. Speciálně poslední ročníky ukázaly, že StarDance jednoznačně patří na veřejnoprávní televizi, je to ověřený, kvalitní pořad, který spojuje rodiny. Jeden kolega režisér mi vyprávěl, že se na podzim u nich doma dělo něco, co ještě nezažil – jeho dvě pubertální děti si v sobotu večer zvaly své spolužáky domů, nakoupili si brambůrky, pití a koukali na StarDance. Ten pořád dokáže spojit lidi bez ohledu na věk.
Stejnopohlavní pár ve StarDance? To Česko potřebuje jako sůl, míní Maršálek |
Znám to z domova, třináctiletou dceru bavil tanec a všechno okolo, desetiletého, sportovně založeného syna hlavně bodování a vyřazování, ale koukali pravidelně oba.
Dívají se i pětileté děti, které u televize tančí, baví to samozřejmě i starší diváky. To je v dnešní době skoro zázrak. Málokdy se vám podaří pracovat na projektu pro všechny. Je fajn připravovat pořad pro děti, nebo pořad pro nadšence hry na klavír, protože víte, co ty lidi zajímá, víte, jak zaujmout. StarDance je v tomhle ohledu úplně něco jiného. A všechno začíná právě u výběru soutěžících, o kterém se bavíme. Musíme všem nabídnout toho jejich oblíbence, aby to na podzim splnilo kritéria rodinné podívané.
Zmínila jste, že máte nějaká vysněná jména, můžete mi nějaké říct?
Vyhýbám se tomu, protože když takové jméno vyslovím, už pak není vysněné. A některá jména ani říct nemůžu, protože s těmi lidmi jednám, letos třeba nekývli, ale za dva roky třeba, doufám, kývnou. Ale jedno jméno říct můžu: Hrozně bych chtěla, aby u nás tančil Jaromír Jágr.
Už jste ho oslovila?
Několikrát, zatím se to nepodařilo. Ale třeba až ukončí kariéru…
Jaromír Jágr
Obávám se, že to Jaromír Jágr nikdy neudělá.
Právě! A pokud ji vůbec někdy skončí, bůhví, jestli ještě já budu ve StarDance! Uvidíme. Ale myslím, že by diváky moc bavil.
Letos tedy ještě určitě tančit nebude, ale kdy se dozvíme jména těch, kteří na podzim budou?
Ještě přesně neznám termín, ale jako vždy složení desítky osobností zveřejníme někdy na jaře.
Sama říkáte, že někteří už teď vědí, že tančit budou. Jak se taková věc utají až do jara?
O vybraných jménech vím já, vedoucí projektu a scénáristka Barbora Suchařípová, pár lidí z vedení televize a pak už jen ten dotyčný člověk. Já určitě nic neprozradím, ani doma to neřeknu, i když se mě samozřejmě ptají. Vybrané osobnosti vždycky prosím: chápu, že to musíte někomu říct, chápu, že musíte zrušit, nebo přesunout nějaké závazky, ale zkuste to vydržet až do jara, blokujte se pod jinou záminkou. Ale jsme jen lidi.
My tu StarDance stejně vyhrajem, skandovali všichni soutěžící v zákulisí |
Co soutěžící obvykle nejvíc překvapí?
Čas, který je to bude stát. Přijdou a řeknou: my víme, že je to časově náročný projekt, hodně jsme o tom slyšeli. Ale když jim potom sdělím, jak často budou trénovat a jak dlouho, stejně jsou pak překvapení. A pak je vždycky šokuje fyzická náročnost. Když začnou trénovat, zjistí, že začali provozovat vrcholový sport.
A toto překvapí i sportovce?
Věřte, že i ty. Tanec je specifická pohybová disciplína, takže i sportovci, zvyklí na tvrdý trénink přiznávají, že je bolí svaly, o kterých ani nevěděli, že je mají. I kvůli tomu, jak je účast náročná, je velmi důležité vybrat k tančící celebritě i vhodného tanečního profesionála. Musí to být velmi empatický člověk, který umí něco naučit a musí mít schopnost najít společnou řeč s úplně cizím protějškem, protože spolu budou trávit stovky hodin.
Desítka profi tanečníků je také dopředu hotová?
Tu skládáme až poté, co vyberme VIP účinkující. Každé naší hvězdě vybíráme profesionálního tanečníka na míru. A pozor, ani tanečníci dopředu nevědí, s kým budou v páru. Ve StarDance dbáme na rovné podmínky: všichni dostávají stejné finanční ohodnocení, nikdo dopředu neví, s kým bude tančit, a nikomu nesdělujeme, kdo bude tančit vedle nich.
Ale ptají se na to, logicky.
No jasně, všichni jsou zvědaví: Už máte někoho kromě mě? A kdo tam teda bude? A já neřeknu. Fakt nikdy. Dozví se to stejně jako všichni ostatní. Opakuji: rovné podmínky. Patří to do pravidel.
Lucie Kapounová Vedoucí Centra dramaturgie hudební, divadelní a zábavní tvorby v České televizi. Kromě StarDance má na starosti Všechnopárty, Zázraky přírody či ArtZónu. Pracovala také ve zpravodajství, kromě televize působila i v rádiích – v Českém rozhlase a předtím v rádiu Kiss Hády. |
Dá se zobecnit přístup soutěžících celebrit? Jsou třeba sportovci víc zažraní do tréninků, chtějí vyhrát, protože jsou tak nastavení?
Sportovci k tomuto mají tendenci, neodmlouvají, mají trénink a hotovo. Ale takovou zarputilosti najdete i u herců, ti taky podstupují dril, když se třeba učí novou roli. Je to individuální. Někdo k nám jde vyhrát, někdo si jde zatančit. A taky záleží na věku, když je vám dvacet, jedete jak buldozer. Když vám táhne na sedmdesát, tak jak to popsala jedna herečka, chcete jen přežít. Užít si to a přežít.
A někdo chce jen zhubnout.
S touhle motivací jsem se asi ještě nesetkala. V posledním ročníku nám tedy dámy hodně hubly a třeba Iva Kubelková ke konci říkala: já už ani nechci, už to stačí! Jenže jak se tělo nastartuje a několik týdnů funguje úplně jinak, tak se i chová jinak a člověk jde s váhou dolů, i když už o to ani nestojí. Ale ano, pro někoho můžou být shozená kila příjemný vedlejší efekt. Oni totiž hubnou i muži, a dokonce i profi tanečníci, v poslední řadě například hodně shodil Jakub Mazúch i Martin Prágr a z Dominika Vodičky na konci nezbylo snad nic, ten byl jak z kozy duch. Je to opravdu náročné i pro profesionály, ale zase se radovali, že na Vánoce budou moct jíst co budou chtít a nebudou se muset omezovat.
V kolika zemích se StarDance, taneční soutěž licencovaná britskou BBC, vysílá?
Přibližně v šedesáti zemích, kromě Antarktidy jede na všech kontinentech. Tancování dělá lidi šťastnými.
V Česku máme navíc jeden unikát – taneční kurzy, kterými na střední škole prošel skoro každý a zájem o ně neklesá ani dnes.
Tanec je a byl v naší zemi vždycky hodně oblíbený, velkou tradici má folklor, máme rádi plesy, stále víc jsou oblíbené taneční kurzy pro dospělé. Pokud je to i díky StarDance, mám z toho radost.
Soutěž vznikla v BBC a vy musíte při výrobě české verze držet daných pravidel. Už vám někdy v Británii něco zatrhli?
Zatím ne. Ctíme jejich Bibli a moc neblázníme, takže asi nebyl důvod. Naopak jsme inspirovali jiné státy, jako první jsme přišli s charitativním večerem. To mělo obrovský úspěch a pokud vím, přes BBC se to šíří dál.
Dva muži v páru, paralympionici i Češky v USA. Jak vypadá StarDance ve světě |
Česká verze StarDance se vysílá od roku 2006, diváci jsou na spoustu věcí zvyklí a hákliví na jakékoliv změny. Jedna drobná ale proběhla, z původní čtveřice porotců zbyli v poslední řadě jen tři. Proč?
Když tam byli čtyři, neměli tolik prostoru se projevit. Ale plánujeme, že v porotě budou vždy dva profesionálové a jeden tak trochu šoumen. Český divák se chce nejen bavit, vyžaduje i nějaký odborný vhled, chce se něco dozvědět. Nechtěl by tři šoumeny.
Jeden Geňa stačí.
Přesně, náš divák nepotřebuje tři baviče, ale ani tři upjaté profíky, kteří budou ze své pozice kritizovat chyby a sledovat propnuté nohy. V zahraničí to bývá jinak, tam si s tím většinou hlavu nelámou a změn se nebojí. Například v Rakousku moderátor na jeden rok klidně přeskočí do role tanečníka a pak se objeví i v porotě, vyzkouší všechno. Když má něco rád český divák, je rád, když se to nemění.
Takže až se jednou obmění moderátorská dvojice, bude revoluce?
Představa, že by StarDance moderoval někdo jiný než Tereza Kostková a Marek Eben? Upřímně, byla bych ráda, kdyby se to v dohledné době nestalo a naštěstí už vím, že minimálně letos bude vše při starém. Když v jednom covidovém díle onemocněla Tereza Kostková, záskok Aleše Hámy dopadl skvěle, diváci to vzali, to je pravda. Může se stát cokoli, ale o žádné výměně rozhodně neuvažujeme.
Jenže třináct řad, osmnáct let, to je strašně dlouhá doba.
Jednou k výměně dojde, logicky. Ale může to být jako s tím Jágrem – až k tomu dojde, já už třeba u StarDance nebudu.
Kvíz o dvanácti ročnících taneční soutěže StarDance ...když hvězdy tančí spustíte tady. |
18. prosince 2023 |
