Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPřišel v uplynulých měsících moment, kdy měl Josef Maršálek chuť skončit ve StarDance, a to nejen kvůli fyzické vyčerpanosti? „I kdyby taková chvíle tisíckrát nastala, není cesta ven. A navíc takový moment nenastal, což možná někoho zklame. Nenačapal jsem se v tom, že bych nějak polemizoval nad tím, jestli to byla dobrá cesta, nebo ne. Já jsem tam strašně rád. A čím déle tam jsem, tím víc si zpětně považuji té nabídky,“ říká slavný cukrář, který kdysi strávil deset let v Anglii a pekl i pro britskou královnu Alžbětu II.
Ožehavým tématem, týkajícím se každoročně soutěže StarDance, je hodnocení poroty, hlasující o výkonech soutěžících. „Táňa, Richard a Zdeněk ode mě dostávají tři desítky. Jsou to perfektní porotci a zároveň si dobře uvědomují, že ten formát je televizní show, vysílaná v hlavním vysílacím čase. Dělají tu show fantasticky,“ míní Maršálek.
Sám o nejvyšší desítce od porotců nesní. „Jsem nohama pevně na zemi. Do té soutěže jsem nešel s žádnými ambicemi. Vlastně jsem neměl vůbec představu o realitě. Oceňuji práci všech, co se na tom podílejí. Ten strojek, aparát, složený z třeba dvou stovek profesionálů. Je tam velký tlak a funguje to skvěle jen proto, že všichni dělají svoji práci pořádně. Chyba se neodpustí a ještě ji uvidí celý národ v přímém přenosu. To nejde. Je to i letos nejvíc sledovaná show v této zemi. Být součástí něčeho takového beru jako obrovskou prestiž, privilegium, čest,“ popisuje.
To, že někteří diváci berou tuto taneční show příliš vážně, Maršálek samozřejmě vnímá. „Pravidla soutěže jsou běžně dostupná. To není žádné tajemství proutěného košíku. Zaráží mě ale někdy, že na druhé straně za televizní obrazovkou, na tom divanu u někoho doma, kde mají ty křupky, chlebíčky a láhev bílého, že tam můžou vůbec vznikat takové emoce. Když jsem nad tím přemýšlel, ta agresivita má určitě co do činění i s penězi. Vím, že se na nás může sázet. Nejsou to malé částky. A média mají obrovskou moc z někoho udělat favorita soutěže, stejně tak jako losera. Lidé se podle toho určitě orientují, utíkají do sázkové kanceláře, a když pak o peníze přijdou, tak jsou vůči nám asi tím agresivnější,“ myslí si.
Královna moje vdolky drobila psům, postěžoval si cukrář Maršálek |
K lidem, kteří ho nevybíravě kritizují, necítí prý nic jiného než lítost. „Je to obrovská lítost nad lidmi, kteří uprostřed Evropy ve dvacátém prvním století v sobotu večer nemají nic lepšího na práci, než se ve svém volném čase vyjadřovat v nějakých diskuzích k věcem, o kterých vůbec nic neví. A to není ani názor, oni chtějí být prostě zlí a sprostí. A dělají to v čase, kdy můžou být s rodinou, dětmi nebo přáteli, cestovat či vzdělávat se.“
Moderátorka Rozstřelu a vedoucí kulturní rubriky MF DNES a iDNES.cz Monika Zavřelová poukázala během rozhovoru také na to, že ač je StarDance taneční soutěž, kde se při hodnocení nelze vyhnout komentářům o těle a pohybu, některé narážky Marka Ebena a Zdeňka Chlopčíka byly v několika případech podle jejího názoru občas už za hranou.
„Marek Eben dělá televizní zábavu celý svůj život, je to etablovaná osobnost. Já bych ho nikdy nepodcenil nebo si nemyslel něco jiného než to, že je to profík. Myslím, že on nejlépe zná hranici toho, co ještě lidé snesou. A porotci? I oni mají ode mě všichni tři desítku. Jestli se vším, co řeknou, souhlasím v tom smyslu, že bych to řekl taky tak? To spíš ne. Teď je sice moderní mluvit o věcech, jako je homofobie a body shaming (zesměšňování těla a vzhledu), ale linku toho vkusu máme každý položenou jinak. Já jsem nešel do mezinárodní soutěže hubnutí, já jsem přišel jako cukrář. Máme tam sportovce, herce, kajakáře, úžasnou snowboardistku… a hle, kde se vzal, tu se vzal, je tu i první cukrář. Ať chcete, nebo ne, StarDance je show,“ vysvětluje Josef Maršálek.
Nejen v izraelské verzi této taneční soutěže už spolu vystupovali ve dvojicích i muži. Šel by do toho i on? „Kdyby se pro to rozhodli Česká televize a kreativní producent, vůbec bych to nezpochybňoval. Ptali se nás na naše limity, za které v rámci tohoto projektu nechceme jít. Já jsem všem dal stoprocentně volnou ruku. Nikdo z nich tam není proto, aby mi ublížil nebo aby ublížil tomu projektu. Jestli dvanáctá nebo další řada potřebuje to, aby tam spolu tančili dva chlapi nebo dvě ženy, tak zrovna tohle to zaprděné Česko potřebuje jako sůl,“ myslí si cukrář.
V souvislosti s velkou popularitou může být někdy složitější vyrovnat se se ztrátou soukromí. Své o tom ví i Maršálek. V bulváru se nedávno objevily jeho několik let staré „obnaženější“ fotky ze sociálních sítí, ke kterým si redaktoři vytvořili vlastní příběh. „Kdybych se měl vztekat, tak jedině nad svou vlastní hloupostí či rozhodnutím. Ty fotky si vytáhli z Instagramu, kde je mám přes deset let. Vím, že tam jsou. Měl jsem spoustu času na to je smazat. Ale neměl jsem důvod. Není na nich nic vulgárního. To až poté, co se k tomu napíše vulgární titulek,“ dodává.