... Karel III. inspirovali mnohé Brity k zájmu o vlastní zdravotní stav ...

Kdo delší dobu pobýval v Británii, tak ví, že problém je spíš v britském systému veřejného zdravotnictví, než v nedostatku zájmu.

Něodstúpim, něch si to všeci zapamätajú

Panovníci neabdikují, panovníci umírají. Dnes jsou to defacto ceremoniální pozice, ne výkonné úřady, takže není žádný důvod proč by se měla měnit staletá zvyklost. Charles III. si také musel počkat.

stalete - ci tisicilete tradice pretrvavaly v dobach, kdy prumerny lidsky vek byl podstatne kratsi a statni zakony velmi pruzne, vyhovujici te ktere klice, ktera zrovna byla u moci.

Proto mohli netrpelivi naslednici beztrestne usednout na trun po zavrazdeni sveho predchudce jakoby se nechumelilo.

Staci pripomenout Boleslava I.

Podobne to bylo u Svate Stolice ve Vatikanu.

Pri nesmirnem pokroku v lekarske a farmaceuticke vede a podstatnem zesileni zakonu moderni spolecnosti je mozne zustat na trune ci ve funkci papeze do mnohem pokrocilejsiho veku.

Ona je v Norsku trochu jiná situace. Manželka následníka je sama tak nemocná, že vůbec není jisté, jestli starého krále přežije, zatímco v Dánsku je poměrně mladý následník s fit manželkou - takže oba mohli převzít všechny povinnosti bez problémů.

predpoklada se, ze prave proto kral Harald zustava na trune s predsevzetim to nejak "doklepat", aby nezvysil stress sveho syna a naslednika prince Haakona.