- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Má za sebou řadu slavných šlágrů jako Kolej Yesterday, V baru jménem Krásný ztráty, Blues o spolykaných slovech... Nejradši však má nové věci, jež se paradoxně v rádiích moc nehrají, třeba z nové desky Mohlo by to bejt nebe..., kterou vydal předloni. A letos MICHAL PROKOP (76) oslaví malé výročí, neboť před šedesáti lety začal pomalými krůčky mířit k bigbítu. „V třiašedesátém jsem se začal učit na kytaru a s kamarády jsme začali hrát u nás doma v kuchyni,“ vzpomíná zpěvák, frontman kapely Framus Five, moderátor i bývalý politik. | foto: Michal Sváček, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Jak se máte?
Docela dobře, na to všechno, co je kolem nás i ve mně. Bohužel už jsem toho prožil docela dost, proto mě současný vývoj ve společnosti moc netěší. A nejenom u nás, ale obecně i ve světě. Zdá se, že jsme byli možná trošku naivní v devadesátých letech, když jsme budovali nový stát. Měli jsme trochu jiné vize. Ale zase na druhou stranu rozhodně nepropadám sebevražedné skepsi.
Mně se otvírá kudla v kapse, když to všecko poslouchám, od genderu přes přepisování dějin, likvidování pomníků, rasové odsudky… Tehdy to byla srážka s mocí a teď je to srážka s nějakou nadřazenou morálkou.
Připojte se ještě dnes a získejte: