Holki, rádio Impuls slaví pětadvacet let. Kolik let jste už vy na scéně?
Radana Labajová: Hádej.
Nikola Šobichová: Pětadvacet let.
Pamatujete si ale ten první okamžik, kdy jste se slyšely z rádia?
Radana Labajová: Nepamatuju si ten první okamžik, kdy jsme se slyšely z rádia, ale občas zaslechnu naši písničku v rádiu a vždycky mě to hrozně potěší, protože proto to děláme, aby se to šířilo.
Kateřina Brzobohatá: A paradoxně dost často nás hrají na zmiňovaném Impulsu.
Nikola Šobichová: Já poslouchám jiné rádio, tam nás nehrajou! (smích)
Jste rády, že nemusíte žít typický maminkovský život a že pořád máte pro koho se držet ve formě, nasadit si sexy kostýmy a předvádět písně skalním fandům?
Nikola Šobichová: Rozhodně je to super.
Kateřina Brzobohatá: Ono je to hlavně o tom, že vypadneme od dětí a jak jsme neměly typickou mateřskou, kdy mám kolem sebe kamarádky, kterým opravdu už z toho šibe, tak nám se to naštěstí nikdy nestalo. Protože jsme utíkaly právě na vystoupení, což je super.
Radana Labajová: Já zas nevím. Já bych to nekategorizovala. Nevím, co je typická mateřská dovolená. Jsem prostě máma jednoho dítěte a mám to zorganizováno tak, aby to fungovalo po všech směrech.
Jste vidět na devadesátkových festivalech, byť jste tedy začali koncem dekády. Co říkáte na ten „podvod“ na fanoušky, že vlastně tam účinkuje spousta line-upů, kteří nejsou původní? Hlavně ti zahraniční.
Nikola Šobichová: No, co na to říct? Kdo tam jde, tak si stejně jde užít ty devadesátky. Ono se s tím nedá nic jiného dělat.
Kateřina Brzobohatá: Myslím si, že asi fanoušci neřeší, kdo tu písničku zpívá, hlavně, že zazní.
Radana Labajová: Ale je pravda, že se tam objevujou i interpreti, kteří devadesátkový teda nejsou. Což mě třeba překvapí, když my jsme velmi okrajové z devadesátých let, jsme 1999.
Kateřina Brzobohatá: My jsme milénium, no.
Radana Labajová: A když tam je pak někdo, kdo byl až po roce 2000, tak mě to překvapí…
Nikola Šobichová: Je pravda, že i u nás jsme si kolikrát říkaly: Vždyť my nejsme devadesátkový hvězdy, patříme sem? Ale jo, rok 1999 byl začátek.
Kateřina Brzobohatá, Nikola Šobichová a Radana Labajová z kapely Holki
Musíte připomínat: Ale já jsem se narodila v tomhle roce, mně nebylo v roce 1999 třeba třicet a podobně? Jak si leckdo z veřejnosti může mylně myslet.
Nikola Šobichová: Rozhodně nepřipomínáme, v kterém roce jsme se narodily. Takže ne!
Kateřina Brzobohatá: Hlavně zmiňujeme, že po roce 1989 se nikdo nenarodil.
Radana Labajová: Ne, naopak, po roce 1980 se nikdo nenarodil. (smích)
Co jste měli vy ve vašich playlistech? Ony to nebyly playlisty, ale walkmany a discmany. Co jste v tom devětadevadesátém poslouchaly?
Radana Labajová: Ježíš! To musím říct já, protože my, když jsme jezdily autem na vystoupení, tak jsme tam měly kazeťák, přehrávač a Nikola měla kazetu, na které bylo napsáno směska. Tam byli Backstreet Boys, možná i New Kids On The Block. Měly jsme tam jednu písničku Savage Garden. Jako mixka neuvěřitelná. Ale hlavně to rádio v autě hrálo zrychleně a my jsme si ty písničky zažily v rychlejším tempu. A pak, když jsme to někde slyšely, jsme říkaly: Proboha, vždyť…
Nikola Šobichová: Proč to zpomalili?! (smích)
Radana Labajová: My jsme poslouchaly opravdu směsky.
Jak moc je vaše vystupování o entuziasmu a jak moc o financích? Protože někdy je diář až přespříliš nabitý a potom když není festivalová sezona, tak si můžete docela užívat.
Nikola Šobichová: Je to tak půl napůl. Strašně nás to baví, hrozně rády jezdíme. A to, že je to koníček, který vydělává peníze, je vlastně úplně ta nejlepší kombinace.
Kateřina Brzobohatá: Zaplaťpánbůh za to, že člověk může dělat to, co ho baví a být za to placený. To je vlastně sen.
Radana Labajová: Absolutně souhlasím.
V jeden okamžik pro nás peníze byly jen papírky s obrázky, vzpomínají Holki |
Co říkáte na ten poslední kauzu s moukou Honzy Bendiga? Protože vy jste s ním nahrály i song.
Nikola Šobichová: No, co na to říct? Nevím, nechci to asi komentovat.
Kateřina Brzobohatá: Vlastně nevíme, kde je pravda…
Radana Labajová: Já k tomu nemám co říct.
Jak byste se nejradši prezentovaly mladším? Máte stálou fanouškouskou základnu. Ale co vám pomáhá nabalit si ty mladší ročníky? Fungujete třeba na TikToku?
Nikola Šobichová: Já nefunguju vůbec nikde, to ti holky potvrdí, takže pro mě TikTok tak maximálně tik ťak.
Kateřina Brzobohatá: Radu funguje i na TikToku, ale pomáhá samozřejmě Instagram, Facebook. A co si myslím, že hodně funguje, jsou maminky. Teď už maminky, co rostly s námi, mají děti a ony to poslouchají a vlastně i tím získáváme mladší fanoušky.
Radana Labajová: Získávat mladé publikum je pro nás složitější, ale nevzdáváme to, tvoříme nové písničky, děláme nové videoklipy, snažíme se to šířit přes sociální sítě všemi možnými způsoby. Ono je to jenom o tom, jestli se ten mladý chytne, nebo nechytne, jestli ho to baví. Tak jako to máme všichni. Buď nás ta hudba baví, nebo nebaví.
30. října 2020 |
