Na výstavu Retro v pražském obchodním domě Kotva jste zapůjčila dvoje šaty. Odkud jsou a z jakého roku?
Jsou to šaty z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Nejsou z dílny českých autorů, ale koupila jsem si je kdysi na vystoupení v Německu.
Vzpomenete si na konkrétní písničku, kterou jste v nich tehdy zpívala?
Ve zlatých šatech jsem zpívala písničku Mám nový vůz a tančila jsem přitom. Choreografii dělal tenkrát Richard Hess se skupinou Uno.
Takže ty zlaté šaty jsou vlastně k české verzi písničky I Wanna Dance With Somebody, říkám to správně?
Ano, ano, přesně tak.
Pak tady máme další, ty se vážou ke které písni?
V těch jsem zpívala německy. Jsou to šaty, který jsem si kupovala, když jsem měla uzavřenou smlouvu s gramofonovou firmou TelDec Telefunken-Decca. Byla to moje první dlouhohrající deska, kterou jsem v Německu natočila. Jmenovala se Unter der Asche meiner Liebe ist noch Glut, tedy Pod popelem mé lásky je ještě žhavo. (smích)
Helena Vondráčková na otevření Retro muzea Praha v OD Kotva (18. května 2022)
Počítala jste někdy, kolik hudebních ocenění, platinových a zlatých desek vůbec dohromady máte?
To jsem nepočítala, ale mám jich plnou síň slávy u mě doma. Akorát vím, že jsem vydala asi osmačtyřicet desek, včetně cédéček.
Kde vás mohou fanoušci v nejbližší době vidět vystupovat?
Pokud je někdo v blízkosti východních Čech, tak vystupuji v Litomyšli v pátek 20. května. Potom se můžete těšit 18. června v pražské Lucerně, tam se budou oslavovat půlkulaté narozeniny. Na to se velmi těším, budu mít milé hosty. Bude tam například Monika Absolonová, která se mnou bude zpívat v duetu, nebo zpěvák Bohuš Matuš, který připomene písničky Waldemara Matušky a Karla Gotta. Společně zazpíváme také duet To se nikdo nedoví, ty můj kvítku medový. Pak tam bude i Tomáš Slavíček, se kterým budu tančit a stepovat. Bude to samozřejmě živé vystoupení, živý koncert. Doprovázet mě bude Charlie Band, smyčcový orchestr a dvě dívky jako sbor.
Spor s Martou mi uškodil u fanoušků, připustila Helena Vondráčková |
Ráda nostalgicky vzpomínáte na uplynulé dekády a máte doma ještě nějaké „držáky“, které odmítáte vyhodit?
Myslíte tím kostýmy?
Myslím tím třeba i mixér a různé spotřebiče. Říká se, že věci z tehdejší doby vydrží snad navěky...
Přiznám se, že asi už nic takového nemám. Možná nějaké věci v kuchyňském šupleti. Například jsem si přivezla z bývalé NDR takový kráječ na vajíčka, který nedělá plátky, ale dělá měsíčky, tak to jsem tady ještě neviděla. Některé věci tohoto typu jsem si tedy nechala. Ale elektrické přístroje, to už vůbec. Mám moderní novou kuchyň a jsem na to hrozně pyšná. Je nádherná a užívám si jí.
V repertoáru toho máte skutečně hodně. Nahrála jste i píseň pro film Dívka na koštěti. Tenkrát tam hrálo z tranzistoru „Ne, ne, ne, to už se nevrátí.“
Na tu písničku si samozřejmě pamatuji. Ale že byla v tomhle filmu, to už nevím. To jste mě překvapil! Už jsem se chtěla bránit. (smích)
Jste kolikrát překvapená, když zapnete ČT 3 a vidíte vystoupení, která už nemáte v živé paměti?
Většinou je v živé paměti mám. Ale pravdou je, že Česká televize má tak rozsáhlý archiv, že tam nacházím opravdu i věci, které sama nemám.
Kolikero šatů skýtá vaše tajná komnata?
Tak to se mě ani neptejte. Tajná komnata neskýtá jen šaty, to jsou i pověšené desky a různá ocenění. Ale šaty mám ve skříních a potřebovala bych na ně nějaký nový dům, protože už se mi do skříní vůbec nevejdou. Dávám je do takových speciálních plastových beden, aby se neponičily. Dnes zrovna jsem vybírala další várku šatů, protože chystáme koncem měsíce ve městečku Dubí mou výstavu šatů všeho možného druhu. Budou tam i šaty a boty z Šíleně smutné princezny a z různých televizních vystoupení.
Občas musím udělat vítr ve skříni, přiznala Helena Vondráčková |
Je vidět, že sledujete nonstop módní trendy. Jezdíte občas na nákupy, kdy si uděláte vyloženě ženský den?
Nemám moc času na to, abych se brouzdala po nákupech tohoto typu. Ale například na masáže chodím velmi ráda, dělá mi to příjemně a člověk si tam odpočine, někdy i usne. Co se týká módy, většinou jezdím do salonu k Taťáně Kovaříkové, která mi už mnoho let šije nové modely, stále aktuální a krásné. Většinu šatů určených pro vystoupení mám od ní. Už dlouho jsem si nic nekoupila pro tyto účely někde v obchodě.
Je barva, kterou na sebe nikdy nevezmete? Například v Itálii je pověra, že do divadla se nesmí nosit fialová, protože to údajně nosí smůlu.
Fialová? Tak tu mám docela ráda. Ale třeba nemusím zelenou! Takovou tu trávovou zelenou. (smích)
