Očkovat se nenechám, nechci být pokusným králíkem, říká Erika Stárková

  • 116
Erika Stárková (36) se netají tím, že není příznivkyní očkování, a to nejen proti covidu-19. Není si zcela jistá, že by vakcína v jejím těle nezpůsobila negativní odezvu. V rozhovoru pro iDNES.cz herečka také prozradila, co promýšlí při každé pracovní nabídce.

Jaké byly dozvuky reakcí na vaše účinkování v pořadu Tvoje tvář má známý hlas?
Nevím, to se musíte zeptat lidí. Přiznám se, že ty reakce nesleduji. Celé jsem to dělala kvůli sobě, protože mě to nesmírně bavilo. Ale od lidí z blízkého okruhu, přátel a rodiny jsem určitě podporu měla, to jo.

Herečky dost často řeší svůj vzhled. Co máte sama na sobě nejraději?
To je hezká otázka! Nad tím budu dnes přemýšlet, a možná i déle. Asi bezprostřednost a že se nebojím vlastní kreativity, ačkoliv je mnohdy crazy a i mě to někdy zastavuje. Člověk se nesmí bát svého mozku a přemýšlení, což my sami často děláme. Měl by být dítě, které si prostě hraje. To se učím i já.

Váš nynější vzhled je vaším dílem, nebo zakročil nějaký televizní stylista?
(smích) Určitě zakročil stylista, ale s modrými vlasy jsem už přišla. To ale vzniklo minulý týden na jiné práci úplně náhodně, kdy jsme dotočili a já jsem si s maskérkou takto zablbla v maskérně. Líbilo se mi to, tak jsem si to nechala, a dneska mi to tady holky v maskérně poupravily a domalovaly.

Všichni teď řeší očkování proti covidu. Vy se necháte očkovat?
Určitě ne, protože mám na to svůj vlastní názor.

Erika Stárková (Praha, 22. ledna 2019)

Bojíte se, že by vám to v těle způsobilo něco nežádoucího?
Já mám všeobecně na očkování svůj vlastní názor. Takhle. Není to o strachu. Já se nebojím, ale nesouzním s tím, když nevím naprosto přesně, co nějaká věc s mým tělem udělá. A myslím si, že to doteď nevědí ani vědci, kteří tuto věc zkoumají. Tak dokud to nevíte naprosto přesně, tak to nechci zkoušet. Nechci být pokusným králíkem.

Obecně v životě míváte problém s tím, když vás někdo do něčeho tlačí?
Ano. Nemám ráda tlak. Toto je věc, se kterou se potýkáte i dennodenně ve svém okolí, i v životě. S tlakem, který děláte sami na sebe. 

Kývla jste někdy na nějakou nabídku jen z důvodu finanční jistoty? Byť by vám to bylo normálně nepohodlné?
Přemýšlím. Já totiž konkrétně tuto otázku řeším při každé práci, která ke mně přichází. Ale neudělala jsem nic, co by mně bylo tak proti srsti, že bych každé ráno vstávala s pocitem: Ty jo, toto děláš a jdeš tím sama proti sobě! To ne. To by mě ani netěšilo. A myslím si, že by to bylo i nefér vůči lidem, kteří by tuto práci chtěli dělat strašně rádi a těšilo by je to.

Erika Stárková (Praha, 23. března 2019)

Nestalo se vám tedy, že byste se již v pracovním procesu sama sebe ptala: Co tady dělám, když mě to tu nebaví?
S tím jsem se samozřejmě ztotožnila několikrát. Bylo to spíše asi v divadelní sféře, kde jste zaměstnaní a přesně takto jste braní na práci. Jenom si přečtete seznam, že hrajete tuto a tuto roli, spolupracujete třeba s tím a tím dotyčným režisérem. Když si energeticky s někým nesednete, dva měsíce spolu zkoušíte a prostě to dře, tak jsem se samozřejmě přistihla, že jsem nesouzněla s nějakými věcmi. Ale udělala jsem i to, že jsem třeba z té inscenace odešla.

Co děláte pro to, abyste měla jiskru v oku a pozitivní energii na rozdávání?
Já nějak prostě miluji život. Strašně moc a děkuji každý večer před spaním bohu, že mi dal tyto nádherné věci ke kreativitě. Myslím zpěv, tanec, herectví. Že můžu tvořit, protože mě tvorba neskutečně nabíjí. Možná je to to, co mi dává, jak říkáte, asi nějakou jiskru v oku? Nevím.

Uvědomujete si, že nejste nesmrtelná? Nebo jste si to začala uvědomovat až poté, co vás opustili nějací blízcí lidé?
Uvědomila jsem si to, když jsem ležela několik měsíců v nemocnici. Tam jsem právě nalezla znovu nějaký refresh k tomu, jak opravdu žít, což pro mě znamená mít se rád. Protože když se opravdu milujete takoví, jací jste, tak se potom život žije nádherně a s lehkostí.

,