Lednové úspěšné hlasování o důvěře nové španělské vládě staronového premiéra Pedra Sáncheze je pro Severní Makedonii příslibem, že by definitivní tečka za procesem přistoupení k Severoatlantické alianci mohla padnout v nejbližších měsících. Obecně se očekává, že by Španělsko mohlo přistoupení balkánské země schválit velmi brzy, v rozmezí pár týdnů.
Protokol o přistoupení Severní Makedonie k NATO podepsal 6. února v Bruselu tehdejší makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov s velvyslanci všech členských států Aliance. O dva dny později dokument ratifikoval jako první řecký parlament jako důkaz nových lepších vztahů obou zemí.
Pro plné členství musí protokol schválit parlamenty všech 29 současných členských států. Celý proces trvá obvykle několik měsíců až rok. Například nejmladší člen Aliance – Černá Hora zahájila přístupové rozhovory v prosinci 2015. Za pouhé tři měsíce v březnu 2016 už Černá Hora podepisovala přístupové protokoly a ratifikace pak trvala do června 2017.
Vše během loňska přitom nahrávalo proklamacím severomakedonského premiéra Zorana Zajeva, že by proces mohl skončit na přelomu října a listopadu. Nestalo se tak právě kvůli politické krizi ve Španělsku a opakovaným předčasným parlamentním volbám.
Cesta Makedonie do NATOMakedonie čekala na pozvánku do NATO už od roku 2002. Prakticky šestnáct let Atény blokovaly zahájení přístupového procesu. Tvrdily, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadovaly, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název. Skopje na mezinárodní scéně užívala proto název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie v roce 1993 také přijata do OSN. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznávalo i pod názvem Makedonská republika. Spor v létě 2018 ukončila takzvaná Prespanská dohoda premiérů obou zemí Zorana Zajeva a Alexise Tsiprase o přejmenování země na Republiku Severní Makedonie či zkráceně jen Severní Makedonii. |
Už během ratifikace se ale podle zvyklostí makedonští představitelé mohli účastnit jednání spojenců a Skopje měla zastoupení prakticky jako právoplatný člen i na prosincovém summitu v Londýně, kde NATO slavilo sedmdesát let od svého vzniku.
V Madridu se neočekává, že by vstup balkánské země mezi spojence nějak blokoval či dokonce zamítl. Nová vláda má však nyní za úkol hlavně státní rozpočet.
Dveře do NATO si kvůli „zpoždění s ratifikací“ nyní mohou paradoxně přibouchnout sami obyvatelé Severní Makedonie. Protokol o přistoupení musí totiž schválit rovněž i parlament ve Skopje. Ten bude ale v půlce února rozpuštěn kvůli předčasným parlamentním volbám v dubnu.
Premiér a šéf sociálních demokratů Zajev počátkem ledna rezignoval v reakci na to, že se evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem opět neshodli na zahájení přístupových jednání se Skopje o vstupu do Evropské unie.
„Splnili jsme všechny závazky, přinesli jsme výsledky v reformách, vyřešili jsme problémy s našimi sousedy. Jsem zklamaný a naštvaný a vím, že se naši lidé cítí stejně,“ prohlásil v reakci Zajev.
Opoziční konzervativci a nacionalisté, kterým poslední průzkumy veřejného mínění připisují prvenství, jdou do dubnových voleb s jasnou proklamací, že chtějí směřování země zvrátit a to včetně dohody s Řeckem o názvu Severní Makedonie.
Prozatímní úřadující premiér Oliver Spasovski, který v Zajevově vládě řídil vnitro, se může pokusit v parlamentu nechat ratifikovat vstup do NATO ještě před Španělskem. Jakmile bude parlament 11. února, tedy 60 dní před volbami rozpuštěn, už ho nebude možné svolat zpět Severní Makedonie tak bude muset počkat na složení nového parlamentu do dubna.
