Ve stodvacetičlenném parlamentu hlasovalo pro členství v NATO všech 114 přítomných zákonodárců. Během krátké ceremonie byla před budovou parlamentu už také vztyčena vlajka NATO.
„Aliance zaručuje pevné hranice pro bezpečnou budoucnost našich dětí, pro všechny naše občany,“ prohlásil premiér Oliver Spasovski s tím, že pro jeho zemi skončily časy nejistoty a nestability.
„Členství v nejsilnější vojenské a politické alianci světa je výsadou, ale také obrovskou odpovědností,“ konstatoval prezident Stevo Pendarovski.
Hlasování proběhlo nakonec o několik týdnů před plánovaným termínem, protože současný parlament by měl být kvůli dubnovým předčasným parlamentním volbám na konci tohoto týdne rozpuštěn. Opoziční konzervativci a nacionalisté, kterým nedávné průzkumy veřejného mínění připisují možný úspěch, jdou do dubnových voleb s jasnou proklamací, že chtějí směřování země zvrátit.
Rozšiřování NATOSeveroatlantickou alianci založilo v dubnu 1949 dvanáct zemí – Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené státy a Velká Británie. Od té doby proběhlo, podle článku 10 Washingtonské smlouvy, celkem sedm kol rozšíření, během nichž se Aliance rozrostla na současných 29 členů.
|
Aby se Severní Makedonie stala třicátou členskou zemí NATO, schází už jen jedna formalita. Přístupové protokoly schválily v uplynulých měsících parlamenty všech současných členů Aliance až na jediný - Španělska. Madrid kvůli vleklé vnitropolitické krizi i přes opakované předčasné parlamentní volby totiž prakticky osm měsíců neměl úřadující vládu. To se v lednu změnilo a obecně se nyní očekává, že Španělsko přístupový protokol ratifikuje počátkem března.
Protokol o přistoupení Severní Makedonie k NATO podepsal před rokem 6. února v Bruselu tehdejší makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov s velvyslanci všech členských států Aliance. O dva dny později dokument ratifikoval jako první řecký parlament jako důkaz nových lepších vztahů obou zemí.
Pro plné členství musely protokol schválit parlamenty všech 29 současných členských států. Celý proces trvá obvykle několik měsíců až rok. Například nejmladší člen Aliance – Černá Hora – zahájila přístupové rozhovory v prosinci 2015. Za pouhé tři měsíce v březnu 2016 už podepisovala přístupové protokoly a ratifikace pak trvala do června 2017.
Makedonie čekala na pozvánku do NATO už od roku 2002. Prakticky šestnáct let Atény blokovaly zahájení přístupového procesu. Tvrdily, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadovaly, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.
Skopje na mezinárodní scéně užívala proto název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie v roce 1993 také přijata do OSN. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznávalo i pod názvem Makedonská republika.
Spor v létě 2018 ukončila takzvaná Prespanská dohoda premiérů obou zemí Zorana Zajeva a Alexise Tsiprase o přejmenování země na Republiku Severní Makedonie či zkráceně jen Severní Makedonii.
