Rakousko dostane letouny v roce 2005

Vídeň - Britsko-švédské konsorcium firem BAe Systems/SAAB upřesnilo termíny, ve kterých by mohlo vyrobit a dodat tři desítky stíhacích letounů JAS-39 Gripen pro rakouskou armádu. Zástupci konsorcia vyhověli požadavkům Rakouska a souhlasili s tím, že prvních pět nových bojových letounů by mohly mít rakouské vzdušné síly k dispozici v polovině roku 2005.

Zbytek strojů by konsorcium dodalo nejpozději v polovině roku 2007, informoval o nabídce specializovaný internetový server Defense system Daily.

Nový návrh BAe Systems/SAAB rakouské vládě zahrnuje i výcvik pilotů a offsetové programy. Právě offsetové programy mají být hlavním lákadlem, se kterým chce konsorcium u rakouské vlády uspět.

Britsko-švédský výrobce se v návrhu zavázal, že do jednotlivých oblastí rakouska zajistí investice v hodnotě 200 procent ceny, za jakou Rakousko nové letouny nakoupí. Konsorcium v návrhu rovněž předložilo 110 rozpracovaných konkrétních investičních projektů, které by měly do Rakouska směřovat.

Takřka polovinu z nich pak tvoří investice do výzkumu, životního prostředí a informačních technologií.

Konsorcium nabízí offsety i v Česku
Offsetové programy nabídl výrobce letounu JAS-39 Gripen i České republice. Kabinet Miloše Zemana právě offsetové programy považuje za jednu z nějvětších předností nabídky konsorcia, od kterého se nakonec vláda rozhodla stíhačky koupit.

Poslanecká sněmovna pak minulý týden definitivně schválila minimálním rozdílem financování nákupu 24 letounů Gripen. Zákon o zakázce za 60 miliard korun musí ještě projít Senátem a souhlasit s ním musí i prezident.

Součástí kontraktu jsou i zpětné investice výrobce - britsko-švédského konsorcia  BAE-Systems/SAAB - do české ekonomiky ve výši 150 procent ceny zakázky. Offsety by měly  dosáhnout 82 miliard korun, informoval již dříve náměstek ministra obrany Štefan Füle.

"Když spočítáme investiční a provozní náklady, dostáváme se k částce zhruba 85 miliard korun, což jsou komplexní náklady na tento zbraňový systém do roku 2030," uvedl před poslanci ministr Tvrdík.

Opoziční poslanci a několik členů ČSSD však offsetové programy několikrát zpochybnili.  Vládu přitom neustále nabádali k tomu, aby upřesnila, jak chce konkrétně využít investice výrobce letadel do českého hospodářství. "Doposud neexistují konkrétní projekty," uvedl poslanec ČSSD Radim Turek, který hlasoval proti nákupu letounů Gripen.

První Gripeny dostane armáda napřesrok
Nicméně výrobce letounů počítá s tím, že první Gripeny by čeští armádní letci mohli dostat v říjnu 2004. Česká armáda má dostat 20 jednosedadlových a čtyři dvousedadlové gripeny a jejich doplňky včetně základní a doplňkové sady náhradních dílů a zařízení pro výcvik.

Švédská strojírenská společnost Saab začne v listopadu 2004 dodávat bojové letouny JAS 39 Gripen maďarské armádě. Jde o 14 letadel, které Maďaři koupí na leasing a s ukončením dodávek se počítá v první polovině roku 2005. Projekt Gripen se uchází o dodávky letounů i pro Slovensko či Polsko.

JAS-39 Gripen se uchází o brazilský trh
Nově se pak britsko-švédské konsorcium uchází o zbrojní kontrakt v Brazílii. Velení brazilského vojenského letectva chce obměnit zastaralá letadla v horizontu tří let. Kromě BAe Systems/SAAB se o zakázku uchází i firma Lockheed Martin s letounem F-16 a společnost Dassault's Rafale.

Jak informoval specializovaný magazín Defence system Daily, britsko-švédské konsorcium nabídlo brazilské vládě zatím neupřesněné offsetové programy. "Jsme přesvědčeni, že náš návrh zaujme vbrazilské vojenské letectvo i vládu," prohlásil pro magazín Defence system Daily ředitel projektu Gripen pro Brazílii Christer Ros.