„V době míru je aktivní záloha jedinou zálohou, kterou může Vláda České republiky povolat v případě potřeb. Nedělám rozdíly mezi jednotkami aktivní zálohy a profesionálními vojáky,“ uvedl náčelník Generálního štábu Aleš Opata na pražské schůzce Rady velitelů aktivní zálohy. Ta je stálým poradním orgánem pro rozvoj záloh.
Mezi projekty takzvaného okamžitého dopadu patří podle Opaty výstroj a vybavení vojáků. Všechny jednotky Aktivní zálohy tak budou postupně vybaveny stejně jako profesionální jednotky.
„A to nejpozději do roku 2021 útočnou puškou Bren a nejpozději do roku 2024 prostředky balistické ochrany jednotlivce. Jsme jedna republika, jedna armáda,“ konstatoval Opata. Dosud záložníci používali při výcviku starší vybavení i výstroj.
Opata upozornil, že od nového roku bude zahájen aktivní nábor k dalším šesti jednotkám Aktivní zálohy, například k 26. pluku velení, řízení a průzkumu, Správě letiště Pardubice nebo 151. ženijnímu praporu.
Podle Opaty navyšování počtu aktivních záložníků vysoko překročilo původní plány velení armády. V začátku prosince měla záloha 2 788 členů, z toho 234 žen. Po celé republice působí 44 jednotek, z toho 30 u bojových a podpůrných útvarů a 14 pěších rot při krajských vojenských velitelstvích, uvedla mluvčí Generálního štábu Vlastmila Cyprisová.
Kolem letiště vyrostla hradba. Záložáci odrážejí útoky, loví narušitele |
Podle plánu chce mít armáda do roku 2025 k dispozici až 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy. Zájemci o členství v aktivních zálohách musí být bezúhonní, splnit zdravotní prohlídku a psychotesty. Lidé bez základní vojenské služby musí projít šestitýdenním vojenským výcvikem.
Aktivní záloha má letos za sebou doposud největší cvičení ve své historii s názvem Hradba 2018. Na jaře armáda na něj povolala postupně zhruba 1 400 záložníků z celé České republiky. Cvičné mise simulovaly opatření po teroristických útocích v Evropě. Záložníci chránili kritickou infrastrukturu včetně letišť, hlídkovali s policií ve městech i na hranicích.
