„Aktivujeme mimořádné obranné plány,“ oznámil šéf NATO Jens Stoltenberg po schůzce velvyslanců členských zemí a vzájemných konzultacích.
Stoltenberg uvedl, Aliance po ruské invazi na Ukrajinu nasadí na svém území schopnosti a síly a uvedla do stavu nejvyšší pohotovosti více než 100 bojových letounů. Posily na východním křídle lze očekávat v následujících dnech.
Krok má vojenským velitelům umožnit přesuny sil, včetně těch ve vysoké pohotovosti. „Musíme reagovat s obnoveným odhodláním a ještě silnější jednotou,“ řekl Stoltenberg. Upozornil, že žádné jednotky NATO nejsou na ukrajinském území.
„Uvnitř Ukrajiny nejsou žádné bojové jednotky NATO, vůbec žádné jednotky NATO. Dali jsme jasně najevo, že nemáme žádné plány a záměr vyslat na Ukrajinu vojáky NATO,“ řekl Stoltenberg.
#NATO held an emergency meeting of the North Atlantic Council to respond to #Russia’s unjustified & unprovoked attack on #Ukraine. The North Atlantic Council decided to activate NATO’s defence plans to protect Allies during this crisis.
Read more: https://t.co/6c4yMNi0Uv https://t.co/itxwJ7cByB
Naopak spojenci dali jasně najevo, že zvýšili a zvýší přítomnost jednotek NATO ve východní části aliance na území NATO. Ruský útok označil za promyšlenou, chladnokrevnou a dlouho plánovanou invazi.
„Jsme připraveni, jsme jednotní a odsuzujeme ruskou agresi,“ řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. Kromě Česka o konzultace požádalo také například Estonsko, Litva, Bulharsko, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.
Litva už vyhlásila po ruské invazi na Ukrajinu nouzový stav. „Bohužel se stalo to, před čím jsme měsíce varovali. Rusko zaútočilo na Ukrajinu. To je brutální válečný akt,“ řekl Stoltenberg.
Spojenci přímo v centrále NATO i prostřednictvím videohovorů jednali od rána. V pátek by se měl uskutečnit mimořádný on-line summit NATO na úrovni hlav států a premiérů.
Rusko rozpoutalo válku z historie
„Nyní máme v Evropě válku v rozsahu a typu, o kterém jsme si mysleli, že patří k historii,“ konstatoval Stoltenberg.
Rusko se pomocí síly pokouší přepsat dějiny a cílem Kremlu je podle něj obnovit sféru svého vlivu. Zrušit globální pravidla, která nás všechny udržovala v bezpečí po celá desetiletí. Mír nyní nelze považovat za samozřejmost.
„Jsme aliance třiceti demokracií. Jako jeden celek budeme chránit naše obyvatele a naše hodnoty. Demokracie vždy zvítězí nad autokracií. Svoboda vždy zvítězí nad útlakem,“ dodal.
Velvyslanci členských zemí dopoledne jednomyslně odsoudili ruský útok. „Co nejdůrazněji odsuzujeme děsivý útok Ruska na Ukrajinu, který je zcela neopodstatněný a nevyprovokovaný. Naše myšlenky jsou se všemi zabitými a zraněnými a s lidmi na Ukrajině. Rovněž odsuzujeme Bělorusko za umožnění tohoto útoku,“ uvedla ve společném prohlášení Severoatlantická rada.
Aliance se postavila za Ukrajinu s tím, že bude plně podporovat územní celistvost a suverenitu. Vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo vojenskou akci a stáhlo všechny své síly z Ukrajiny a jejího okolí.
#NATO Allies condemn in the strongest possible terms #Russia’s horrifying attack on #Ukraine, which is entirely unjustified & unprovoked. Our thoughts are with the people of Ukraine. Russia's actions pose a serious threat to Euro-Atlantic security. https://t.co/1MD6Y8SlGq
Spojenci rovněž odsoudili rozhodnutí Ruska uznat separatistické regiony na východní Ukrajině. „Vyzýváme Rusko co nejdůrazněji, aby sešlo z cesty násilí a agrese, kterou si zvolilo. Vedoucí představitelé Ruska musí nést plnou odpovědnost za důsledky svých činů,“ shodli se velvyslanci.
Rusko podle NATO zaplatí velmi vysokou ekonomickou a politickou cenu. Spojenci rovněž vzhledem k situaci přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a obrany všech členských zemí.
„Rozmisťujeme další obranné pozemní a vzdušné síly do východní části Aliance, stejně jako další námořní prostředky. Zvýšili jsme připravenost našich sil reagovat na všechny nepředvídané události,“ oznámila Severoatlantická rada s tím, že opatření jsou a zůstanou preventivní, přiměřená a neeskalační.
NATO má v nejvyšší pohotovosti sto stíhaček, na východ míří další posily |
„Náš závazek k článku 5 Washingtonské smlouvy je pevný. Jsme jednotní, abychom se bránili navzájem,“ uvedli spojenci.
Šéf Aliance Stoltenberg v bezprostřední reakci ruský útok označil za vážné porušení mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost.
„Důrazně odsuzuji bezohledný a nevyprovokovaný ruský útok na Ukrajinu, který ohrožuje bezpočet civilních životů. I přes naše opakovaná varování a neúnavné úsilí zapojit se do diplomacie Rusko opět zvolilo cestu agrese proti suverénní a nezávislé zemi,“ prohlásil. Vyzval Moskvu, aby okamžitě ukončila vojenskou akci a respektovala suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.
Spojenci kvůli koncentraci ruských sil u ukrajinských hranic v posledních týdnech významně posilují vojenskou přítomnost na východním křídle.
Polsko zvýšilo pohotovost jednotek
Polsko ve čtvrtek zvýšilo úroveň připravenosti některých vojenských jednotek kvůli ruskému útoku na Ukrajinu, uvedlo ministerstvo obrany.
„V souvislosti s ruskou agresí dnes ministr Mariusz Blaszczak rozhodl o zavedení dalšího stupně pohotovosti u jednotlivých jednotek operačních sil a sil územní obrany,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Rozhodnutí je v takových situacích standardní praxí.
Wojsko pozostaje w stanie podwyższonej gotowości od kilku tygodni w związku z napiętą sytuacją na .Siły Zbrojne RP monitorują sytuacje. Wprowadziłem kolejny stopień gotowości w wydzielonych jednostkach. To standardowe działanie mające na celu utrzymanie gotowości Sił Zbrojnych https://t.co/wxnS9nAnfR
Slovensko po ruském útoku dalo ve čtvrtek souhlas k přípravám na působení vojenských sil NATO v zemi. Podle ministra zahraničí Ivana Korčka, by šlo o takzvanou předsunutou přítomnost NATO, v jejímž rámci vojáci již působí v Pobaltí.
„Dali jsme souhlas, aby se začaly takovéto plánovací kroky, které je nevyhnutelné udělat pro obranu aliančního území a Slovenské republiky,“ řekl Korčok. Konkrétní návrh bude předložen vládě a parlamentu, které rozhodují o působení zahraničních vojáků na Slovensku.
Ministr obrany Jaroslav Naď potvrdil, že Slovensko už kontaktovali někteří spojenci. „Bude (jednotka) složena ze zemí, které jsou nám blízké i geograficky. Půjde o několik stovek vojáků se schopnostmi, které Slovenská republika nemá,“ řekl Naď.
Česká ministryně obrany Jana Černochová už dříve řekla, že Česko zvažuje vyslání vojáků do Rumunska nebo na Slovensko a naznačila, že pravděpodobnější je slovenská varianta.
