Ministři obrany a po nich i šéfové diplomacií členských zemí konstatovali, že dobrá bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině dovoluje zredukovat mírové síly až o pět tisíc vojáků.
"Bezpečnostní prostředí ve strategicky důležité oblasti Balkánu je stabilní, ale zůstává křehké," uvádí se v závěrečném komuniké ze zasedání ministrů.
O dalším osudu mise SFOR a případném předání operace Evropské unii, rozhodne aliance až na svém červnovém summitu v tureckém Istanbulu. Evropská unie má o misi eminentní zájem. Před časem již převzala od NATO operaci v Makedonii.
Právě operace Concordia má být jakýmsi testem pro Evropskou unii, zda zvládne i náročnější a rozsáhlejší mírovou misi - v Bosně. Ministři aliance se proto dohodli, že do istanbulského summitu přezkoumají, zda by aliance mohla misi předat s koncem roku 2004.
Stahování vojáků z Bosny už před týdnem avizovala Kanada, která chce od dubna nechat v oblasti jen polovinu z dosavadního počtu 1200 vojáků. "Je to výsledek úspěšnosti mise nikoliv selhání," vysvětlil kanadský ministr obrany John McCallum s tím, že situace v Bosně je již delší dobu výrazně stabilizovaná a není proto důvod nechávat v zemi tak početný kontingent.
K redukci mírových misí na Balkáně sáhla samotná Severoatlantická aliance už počátkem letošního roku. V Bosně od února letošního působí jen asi 12 tisíc aliančních vojáků z původních 19 tisíc. Jednotky KFOR v Kosovu pak NATO zredukovalo z 38 tisíc na 33 tisíc mužů. V Kosovu však nyní narozdíl od Bosny prozatím s další redukcí nepočítá.
Na jednací stůl se v Bruselu dostala i otázka válečných zločinců, po kterých alianční jednotky na Balkáně pátrají. Dopadení několika nejhledanějších osob, obviněných z válečných zločinů a jejich předání Mezinárodnímu tribunálu v Haagu, považuje NATO za nejdůležitější krok k integraci bývalých jugoslávských republik do evropských a aliančních struktur.
Zvláštní pozornost věnovali ministři v závěrečném prohlášení především bosenskosrbskému prezidentovi Radovanu Karadžičovi a bývalému vrchnímu veliteli bosensko-srbské armády Ratko Mladićovi, které soudní tribunál viní mimo jiné z genocidy, zločinů proti lidskosti a podílu na krvavých etnických čistkách.
