"Věřím, že bezpečnostní situace dovolí Kanadě postupně stáhnout své síly během příštího roku," prohlásil ministr obrany John McCallum.
Kanadské ministerstvo obrany podle něj počítá s variantou, že v dubnu by měla působit na území Bosny již jen polovina dosavadního kontingentu, tedy asi 600 vojáků. Stahování kanadských sil je součástí plánů samotné Severoatlantické aliance, která postupně omezuje svou přítomnost v Bosně.
"Je to výsledek úspěšnosti mise nikoliv selhání," uvedl McCallum s tím, že situace v Bosně je již delší dobu výrazně stabilizovaná a není proto důvod nechávat v zemi tak početný kontingent.
McCallum v rozhovoru pro kanadská média nastínil, že Kanada by naopak v nejbližší době chtěla posílit své jednotky v Afghánistánu, které působí v rámci mise ISAF pod velením NATO. V Kábulu a okolí působí asi 2 tisíce kanadských vojáků. Vojenští experti přitom odhadují, že kanadští vojáci zůstanou v Afghánistánu v rámci mírové mise až do roku 2005.
K redukci počtu vojáků mírových misí na Balkáně sáhla i samotná Severoatlantická aliance. V Bosně od února letošního působí jen asi 12 tisíc aliančních vojáků z původních 19 tisíc.
Členské země NATO už loni v květnu rozhodly, že situace v oblasti je natolik stabilizovaná, že tak početný kontingent spojeneckých sil již není zapotřebí. Jednotky KFOR v Kosovu pak NATO zredukovalo z 38 tisíc na 33 tisíc mužů.
Ministři obrany členských zemí NATO by navíc měli na své nadcházející schůzi příští týden v Bruselu rozhodnout o dalším výrazném snížení počtu vojáků Stabilizačních sil v Bosně.
Aliance počátkem roku dokončila úplnou reorganizaci sil v Bosně, kterou snížení počtu vojáků s sebou přineslo. Menší jednotky se zaměřují na potenciálně problémové oblasti, o kterých má aliance poznatky z minulosti.
Mobilnější jednotky, od kterých si velitelství aliančních sil slibuje větší akceschopnost v případě jakéhokoliv konfliktu, jsou rozděleni do deseti bitevních skupin. Každá ze skupin čítá asi 750 vojáků a podléhají jednotlivým velitelstvím SFOR v Mostaru, Tuzle a ve městě Banja Luka.
K redukci sil na Balkáně sáhly i některé partnerské země, jako například Rusko. Moskva oznámila stažení 300 vojáků už v červnu. Všichni ruští vojáci až na některé členy štábů a pozorovatele se měli vrátit z balkánských misí v srpnu.
