Nejvyšší pohotovost bude tisíc českých vojáků držet po celý nadcházející rok společně s prapory z Polska, Španělska a Británie.
Dohromady tvoří mezinárodní brigádu Sil velmi rychlé reakce (VJTF - Very High Readiness Joint Task Force) o síle zhruba pět tisíc vojáků.
Jádrem české jednotky je 71. mechanizovaný prapor z Hranic doplněný o různé specialisty z dalších šestnácti útvarů české armády. Jednotka je také netradičně posílená o rotu rumunských vojáků z 811. pěšího praporu, s nimiž čeští vojáci před nedávnem cvičili.
Hranický mechanizovaný prapor je dosud standardně vyzbrojen bojovými vozidly pěchoty BVP-2, které dosluhují a ministerstvo obrany už za ně hledá náhradu. I přesto však už vojáci z Hranic i se starou technikou prokázali v rámci NATO své kvality. Například před časem při rozsáhlém cvičení Allied Spirit v německém Hohenfelsu, kde obstáli i před daleko modernější technikou.
V případě ohrožení některé členské země či propuknutí krize musí být jednotky okamžité reakce schopné vyrazit prakticky kamkoliv do pěti dnů. Státy NATO se vytvoření takových jednotek dohodly po ruské anexi Krymu a ruských akcích na Ukrajině v roce 2014.
Síly čítající pět tisíc vojáků mají být na místě ohrožení či krize jako první posily a zajistit podmínky pro následné nasazení hlavních sil. K dispozici mají proto i leteckou či námořní podporu.
Dosluhující „bévépéčka“  Hranický mechanizovaný prapor je dosud vyzbrojen dosluhujícími pásovými obrněnci BVP-2, za které ministerstvo obrany v současnosti hledá náhradu. Nakoupit chce 210 moderních obrněnců až za 53 miliard. Stará „bévépéčka“ slouží už přes třicet let. Jejich vyřazení je součástí koncepce rozvoje armády. Celkově jich u různých útvarů v zemi slouží až 400 kusů. Většina je z let 1982 až 1984, má slabou balistickou ochranu, slabou výzbroj i komunikační a přenosové systémy. Vyzbrojeny jsou kanonem ráže 30 milimetrů a pěchotním kulometem. Velení armády uvažuje o tom, že po pořízeních nových, může část starých strojů uskladnit pro případnou mobilizaci nebo použít pro výcvik Aktivní zálohy. |
„Nezbytným předpokladem zařazení do těchto jednotek bylo dosažení vycvičenosti na stupni prapor. Intenzivní příprava proto začala již v roce 2018,“ konstatoval velitel pohotovostní jednotky Petr Blecha.
Připomněl, že jeho vojáci prošli teoretickou přípravou i řadou taktických cvičení s bojovými střelbami včetně manévrů v zahraničí. Například v Polsku, Lotyšsku nebo v Rumunsku. Právě v Rumunsku čeští vojáci udržují nadstandardní spolupráci s tamějším 811. pěším praporem, jehož vojáci jsou zařazeni v rámci roční pohotovosti do české sestavy.
V rumunských horách čeští vojáci prodělali intenzivní výcvik. „Naši vojáci měli unikátní možnost vyzkoušet taktiku vedení bojové činnosti v horách a naprosto neznámém prostředí,“ dodal Blecha.
Součástí hrotových sil byli Češi i v roce 2019, když nepřetržitou pohotovost drželi vojáci ze strakonického 25. protiletadlového pluku. Ti měli na starost protivzdušnou ochranu jednotek rychlé reakce. Silám velmi rychlé reakce od počátku roku velí Polsko. Velení převzalo od Německa a v roce 2021 ho pak předá Turecku.
