„Náš dialog není snadný, ale právě proto je tak důležitý,“ konstatoval po setkání šéf NATO Jens Stoltenberg. Spojenci podle něj mají nadále zcela zásadně odlišný postoj od Ruska ohledně řešení situace na východě Ukrajiny.
Konflikt nadále hluboce ovlivňuje bezpečnost a stabilitu euroatlantického regionu. „Zůstává hlavním důvodem současného stavu vztahů mezi NATO a Ruskem,“ řekl Stoltenberg s tím, že příměří na Ukrajině je velmi křehké a jeho porušování pokračuje.
Upozornil také, že stále existují překážky pro práci inspektorů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), včetně jejich přístupu k oficiální ukrajinsko-ruské hranici.
Ukrajinský konflikt byl hlavním bodem programu teprve šesté schůzky od roku 2014, kdy NATO kvůli anexi Krymu pozastavilo s Ruskem veškerou spolupráci. Západ Rusko opakovaně vyzývá, aby stáhlo tisíce svých vojáků z Ukrajiny. NATO obviňuje Moskvu z přímé podpory separatistů a dodávek zbraní i sil. Rusko ale jakékoli zapojení odmítá a říká, že konflikt je občanskou válkou.
Velvyslanci si s ruskými představiteli vyměnili informace o bezpečnostní situaci v Afghánistánu včetně varování o teroristických hrozbách v regionu. „Naše analýzy se značně liší,“ uvedl Stoltenberg. Jak dodal, spojenci budou pokračovat v posilování a výcviku afghánských bezpečnostních sil a podporovat tamější vládu národní jednotky. „To je nejlepší způsob, jak pomoci bojovat proti teroristům v Afghánistánu,“ dodal.
NATO ruskou stranu upozornilo na informace, že Rusko údajně přes prostředníky zásobuje povstalce radikálního hnutí Taliban palivem a zbraněmi. Ruští představitelé takové informace odmítají.
„Nebyly předloženy žádné důkazy, pouze slova,“ citovala agentura TASS reakci ruského diplomata Zamira Kabulova, který se jednání účastnil. Podle něj ruská strana žádala naopak NATO o vysvětlení „neidentifikovatelných helikoptér“, které byly podle ruských zdrojů v Afghánistánu pozorovány.
Podle spojenců nasadilo Rusko na cvičení více vojáků
Za pokrok ve vzájemných vztazích pak označil výměnu informací o posledních vojenských cvičeních. Především pak o rusko-běloruském cvičení Zapad 2017. Podle Stoltenberga Severoatlantická rada ruským zástupcům sdělila, že „rozsah a zeměpisný rozsah tohoto cvičení výrazně převýšil to, co Rusko předtím deklarovalo“.
Ruské manévry budí obavy, ale NATO není okresní přebor, říká Šedivý |
Rusko opakovaně tvrdilo, že se do cvičení zapojí méně než 13 tisíc vojáků. Podle různých zdrojů však byl počet ruských a běloruských vojáků osminásobně vyšší. „Určitě poukáži na nedostatečnou transparentnost ze strany Rusů ohledně toho, co říkali, že budou dělat a co nakonec doopravdy dělali,“ avizovala nová americká velvyslankyně při NATO Kay Bailey Hutchisonová.
Obě strany se prý shodly na tom, že výměna informací a instruktáže o cvičeních jsou užitečné a budou pokračovat.
Lepší komunikace má pomoci předcházet nedorozuměním
Šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel před jednáním připustil, že Aliance a Rusko dokázaly udělat jisté první kroky k určitému „obnovení vztahů“. Do konce roku by se podle něj mohli setkat vrchní velitel sil NATO Curtis Scaparrotti s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem. Termín ale ještě nebyl dojednán. „Snažíme se obnovit styky s Ruskem jak na politické, tak vojenské úrovni,“ citovala Pavla ruská agentura TASS.
Pavel už dříve prohlásil, že obnovení smysluplného vojenského dialogu s ruskou stranou je pro něj prioritou od nástupu do čela Vojenského výboru v roce 2015. Upozornil však, že spojenci nejsou ochotni obnovit spolupráci s Ruskem v plném rozsahu. „Říkáme ruským partnerům, že jsme otevřeni dialogu, ale ne obnovení spolupráce, protože podmínky pro to nenastaly,“ řekl s tím, že jde především o respektování mezinárodního práva a urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
Komunikace na vojenské úrovni by podle spojenců měla pomoci předcházet případným nedorozuměním či možným incidentům při vojenských akcích. NATO si dlouhodobě stěžuje například na chování ruských vojenských pilotů nad Baltem a Černým mořem, a posiluje tam proto svou přítomnost.
Sám Pavel se minulý měsíc v Baku s Gerasimovem setkal. Schůzku označil za otevřenou, oba generálové se prý snažili držet se vojenských záležitostí a vyhnout se politickým sporům. To, co NATO podle Pavla považuje za „jasnou agresi“, vidí Rusko jinak a naopak věří, že jej ohrožuje Aliance.
