Zdá se ale, že kvůli tlaku Ruska a výměně amerického prezidenta k tomu nejspíše nedojde.
Jarní summit NATO v Bukurešti naznačoval, že přizvání Ukrajiny a Gruzie do tzv. Akčního plánu členství NATO (MAP), který by těmto zemím umožnil užší spolupráci s Aliancí, bude na schůzce ministrů zahraničí v prosinci jen formalitou.
Uplynulo půl roku a ze schůzky v Bruselu odejdou obě země nejspíše s prázdnou. O důvodech, které k tomu vedly, o možnostech další spolupráce s těmito zeměmi a agendě nadcházející schůzky hovoří v rozhovoru pro natoaktual.cz šéfka odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí Veronika Kuchyňová-Šmigolová.
Před půl rokem se zdálo, že Ukrajina i Gruzie mají užší spolupráci s NATO v rámci MAP na dosah, nicméně ministři zahraničí tento krok s velkou pravděpodobností zítra nakonec neposvětí. Proč?
Je za tím několik důvodů. Za prvé, během léta došlo k ruské invazi do Gruzie. Za druhé, ty země, které byly proti udělení MAP, své stanovisko nezměnily a ten odklad, který si vymohly v Bukurešti, chtějí prodlužovat.
Nejsilnějším zastáncem udělení MAP byly USA, které ale v poslední době svůj tlak zmírnily. Může i to být důvod?
Ano, to platí. Jelikož jedna americká administrativa teď končí a druhá ještě nenastoupila, tak v tuto chvíli není silná americká vláda, která by právě tato témata, jež jsou částečně kontroverzní, v Alianci tlačila dopředu. A pokud jde o to zmírnění tlaku, to myslím odráží současnou realitu, tedy to, že Američané nejsou tuto otázku v nejbližší době schopni protlačit. Ale pokud jsem registrovala už během volební kampaně prohlášení Baracka Obamy, tak on velmi silně podporoval Ukrajinu i Gruzii.
Pokud tedy Ukrajina a Gruzie MAP, na který se od Bukurešti upínaly, nedostanou, co jim ministři NATO zítra řeknou?
Tahle otázka je stále ještě diskutována, takže konečné rozhodnutí nepadlo. Podle mě minimální varianta je ta, že se oběma zemím řekne, že udělaly pokrok, ale že stále ještě zbývá nějaká práce a že ministři tuto otázku opět zváží na svém dalším zasedání. Nicméně je ještě další varianta, totiž že pokud nyní není možné dosáhnout konsenzu ohledně udělení MAP, tak by se větší část obsahu MAP vsunula do agendy těch komisí, které již existují (Komise NATO - Ukrajina a Komise NATO - Gruzie). Výsledkem by bylo, že by Ukrajina i Gruzie prováděly to, co potřebují pro MAP, v rámci těchto skupin. Čili by mohly jít dále dopředu, ale neříkalo by se tomu formálně MAP.
A to je pozice, kterou by ČR podporovala?
Ano, to je pozice, kterou bychom podporovali v případě, že bude jasné - což v podstatě je - že není možné dosáhnout konsenzu ohledně MAP.
Takže v podstatě půjde o MAP, ale jen bez té nálepky.
Ano, trochu se to tak nazvat dá.
To jistě „potěší“ Rusko, s nímž má NATO v tuto chvíli přerušeny normální vztahy. Budou se zítra v Bruselu rovněž řešit a myslíte, že by mohlo dojít k jejich obnovení?
Vztahy NATO - Rusko budou rozhodně jedním z témat, která se budou řešit, protože NATO přerušilo ty normální vztahy s Ruskem právě po ruské invazi do Gruzie a ještě je neobnovilo. A neobnoví je, předpokládám, ani na tomto setkání ministrů. Nicméně ministři pravděpodobně zadají úkol velvyslancům nebo Alianci jako takové, aby se zabývala vztahy s Ruskem a definovala si priority a vlastní cíle ohledně toho, čeho by chtěla Aliance s Ruskem dosáhnout. A teprve na základě takové hluboké analýzy lze začít diskutovat možnosti obnovení vztahů s Ruskem.
Lze tedy čekat, že by k oteplení vztahů NATO - Rusko mohlo dojít na jaře na summitu?
Nevím, jestli to jde takhle časově vymezit. Záleží taky na Rusku - pokud se Rusko bude chovat vstřícně a bude plnit ty podmínky, které se týkají Gruzie a které si Aliance stanovila, tak by to mohlo být na jaře. Pokud se budou spíše projevovat ty ruské velmocenské vztahy, tak by to mohlo být i později.
Jaká budou další témata schůzky, bude se mluvit i o protiraketové obraně?
Půjde o běžnou agendu těchto tzv. ministeriád, čili se bude mluvit například i operacích NATO - Afghánistán, Kosovo, a teď navíc pirátství, což jsou důležité body, zvláště se zhoršující se situací v Afghánistánu. Protiraketová obrana jako taková se řešit nebude. Zatím platí zadání z Bukurešti, ale ta jsou až pro ten jarní summit. A pokud se nám to povede, tak by Aliance mohla nějakým způsobem přivítat nebo pozitivně zhodnotit to, že došlo k podpisu smluv k protiraketové obraně mezi USA a ČR a Polskem.
