Koalice o tom informovala v nedělní tiskové zprávě.
„Někteří uchazeči o funkci člena Rady České televize představují riziko další destabilizace rady a hrozí útok na samotnou podstatu veřejnoprávního média, což je nezávislé a objektivní vysílání,“ uvedla senátorka ODS Miroslava Němcová.
Podle lidoveckého poslance Marka Výborného je absurdní, aby dohled nad televizí vykonávaly osoby, „které samy jsou na hony vzdáleny respektu k roli médií veřejné služby“.
Volbu radních pokládá koalice Spolu za výsledek snahy ANO, ČSSD, SPD či KSČM změnit podobu vysílání České televize. „Výběr současných kandidátů do Rady ČT je názornou ukázkou, že někteří politici považují televizní zpravodajství za svou hlásnou troubu,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Volba radních České televize by se měla uskutečnit na sněmovní schůzi, která začne v polovině dubna.
Na ČT mohou dohlížet bojovník proti odzbrojování Černý či novinář Fištejn |
Finalistů je 12, okruh adeptů zúžil tajným hlasováním z původních 55 uchazečů sněmovní volební výbor. Do finále postoupili publicisté Jefim Fištejn a Pavel Černocký, prezident organizace proti odzbrojování Liga Libe Pavel Černý a předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes.
Šanci usednout v televizní radě mají také někdejší vedoucí pracovníci České televize Karel Novák a Radek Žádník, někdejší členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová, právník Jaroslav Kravka. Do sněmovní volby výbor vyslal rovněž nominanta Anglo-americké vysoké školy Jiřího Grunda a Petra Brozdu, kterého navrhl spolek pro studium duchovní hudby Musica Templi.
V 15členné Radě České televize skončí v závěru května mandát Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánovi Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a Danielu Váňovi. Dědič a Kašparů se o znovuzvolení neucházeli. Kratochvíl a Váňa kandidují znovu a jsou mezi lidmi, které výbor poslal do sněmovní volby.
