Do éteru se lidský hlas dostal poprvé díky kanadskému fyzikovi a vynálezci Reginaldu Aubreymu Fessendenovi (1866-1932), který před 110 lety, na Štědrý den 1906, odvysílal první rozhlasový pořad. Byl to asi jeden z nejzajímavějších vánočních dárků, které kdy lidstvo dostalo.
Zaměstnanci ovocnářské společnosti United Fruit, plavící se toho večera na lodích v Atlantiku při pobřeží Nové Anglie, nemohli uvěřit svým uším: z jejich přijímačů, které do té doby vydávaly pouze šum a pípání Morseovy abecedy, najednou zazněl mužský hlas. Následovala hra na housle, čtení z bible, ozval se i fonograf přehrávající Händela.
Fessenden ve své Laboratoři kolem roku 1906
Vše včetně úvodního slova zajistil sám Fessenden, vysílající z Brant Rocku ve státě Massachusetts (někdy se tvrdí, že se zapojila i jeho manželka, jindy, že jí na poslední chvíli selhal trémou hlas). Svým pokusem, o jehož úspěšnosti se přesvědčil mimo jiné díky nadšeným odezvám ze strany prvních rozhlasových posluchačů, Fessenden dokázal, že bezdrátový telegraf může přenášet kromě kódovaných signálů i hudbu a slova. Potvrdil tak výsledky svých prvních pokusů, které provedl již o několik let dříve.
Kromě slavného rádiového vysílání měl Fessenden, svého času profesor Pittsburské univerzity, zásluhu na rozvoji řady dalších oborů. Jako chemik pracoval pro Thomase Alvu Edisona, později se sblížil s jeho velkým rivalem Georgem Westinghousem. Celkový počet Fessendenových registrovaných patentů dosáhl několika stovek. Na konci 20. let měl zásluhu například na vynálezu hloubkoměru.
