Výstava podle organizátorů návštěvníky vrátí do časů soumraku totalitního režimu, kdy o proměnách země rozhodovalo množství lidí na ulicích a o velikosti pouličních manifestací schopnost šíření informací o událostech utajovaných prorežimními médii.
„Chceme ukázat, jak probíhala komunikace v době, kdy hlavní argumenty bylo třeba obhájit přímým dialogem, osobním kontaktem, veřejnou diskusí. Bez internetu, mobilních telefonů a sociálních sítí,“ uvedl organizátor Pavel Štingl.
Expozice se ale nebude věnovat pouze událostem 17. listopadu 1989. Poukáže také na důležitost 25. listopadu, kdy definitivně padla cenzura. V tiskové zprávě o tom za organizátory akce informovala Klára Bobková.
Výstava by podle organizátorů měla být výzvou k posílení mediální výchovy. Ta je v Česku podle Štingla nesystematická jak ve školách, tak ve veřejnoprávním prostředí. Také proto nebude chybět doprovodný vzdělávací program pro školy vytvořený v koordinaci s Festivalem svobody a neziskovou organizací Post Bellum.
Součástí výstavy bude i představení cyklu archivních fotografií Jaroslava Krejčího zachycujících listopadové dny prostřednictvím tehdejších osobností politického dění, jako byli Václav Havel, Alexander Dubček či Karel Kryl. Chybět nebudou dílny a besedy s významnými osobnostmi mediálního světa z doby před 30 lety i ze současnosti.
Výstavu Komunikace 89 aneb Státní převrat bez internetu připravuje autorský tým Památníku ticha za podpory ministerstva kultury, hlavního města Prahy a městské části Praha 7. Partnerem projektu je Festival svobody.
