Korunované sochy lvů u budovy soudu, happening, při němž u sídla donedávna obávané komunistické strany vyrostla velká a výmluvná zeď z krabic, či hrozen nafukovacích balonků, jež měly z centra Olomouce odnést mohutný pomník Stalina s Leninem.
Listopad 1989 v Olomouci |
Za tyto poměrně známé olomoucké kulisy sametové revoluce nyní po třiceti letech nahlédli historici, na popud jednoho z nich, Miloslava Čermáka, vzniká ojedinělá kniha nazvaná Olomouc v roce 1989.
„Pojednává o průběhu sametové revoluce v Olomouci i o událostech, které jí předcházely a také po ní následovaly. A to až do svobodných voleb v roce 1990. Jedenáct historiků – deset olomouckých a jeden pražský – přibližuje tyto události z různých úhlů pohledu,“ uvádí Čermák, jenž je jedním z autorů a současně i editorem publikace. Sepsal do ní kapitolu o situaci ve městě před samotným převratem.
Již před čtyřmi lety pod Čermákovým vedením vznikla ojedinělá kniha Olomouc v roce 1968, jež mimo jiné přinesla detaily z okupace Olomouce sovětskými vojsky. Obě publikace jsou v rámci celé republiky unikátní.
„Doposud nemám informace o tom, že by jiná města kromě Olomouce chystala podobnou publikaci. Stejně jako ta o roku 1968 bude i tato kniha u nás ojedinělá,“ říká historik.
Slavnostní představení knihy je naplánované na 15. listopad, vyjde tak v předvečer letošního 30. výročí pádu komunistického režimu. Na knize autoři pracovali více než dva roky, dohromady dali 180 stran plných olomoucké historie.
„Tomáš Tichák se věnoval předlistopadovým pokusům o svobodnou tvorbu, Karel Konečný situaci v okresní organizaci Svazu protifašistických bojovníků. Následuje vylíčení událostí od listopadu 1989 do června 1990 od Miloslava Čermáka a Hedy Minaříkové, dále pojednání o vzniku a činnosti Občanského fóra od Františka Mezihoráka a Tomáše Hubálka. Studentskou revoltu na Univerzitě Palackého zdokumentoval Pavel Urbášek, dění v římskokatolické církvi Rudolf Smahel, dění v literární vědě popsal František Všetička a o výstavě fotografií v Muzeu umění informuje Štěpánka Bieleszová,“ vypočítal Čermák.
Kniha obsahuje i vzpomínky pamětníků
Publikace přináší také nový pohled na aktivity církevního i občanského disentu a na činnost Státní bezpečnosti či sovětské armády v době normalizace.
Jednotlivé kapitoly, v nichž nechybí vzpomínky pamětníků, doplňují doposud nepublikované dobové snímky od známých olomouckých fotografů Vladislava Galgonka a vloni zesnulého Jiřího Fraita.
Vznik další podobné knihy věnované nejnovějším regionálním dějinám už Čermák neplánuje. Publikace o Olomouci v letech 1968 a 1989 vznikly především díky tomu, že jak srpnovou okupaci, tak pád komunistického režimu osobně prožil a neodnesl si z nich podle svých slov jen příjemné vzpomínky.
„Podrobnější zpracování této problematiky, zejména činnosti okresní organizace KSČ, je nezbytné, ale to již přenechám odborníkům na toto období. Sám se budu věnovat, pokud budu schopen, vývoji měšťanské společnosti v Olomouci v raném a pozdním středověku a také vydávání vlastivědné revue Střední Morava,“ plánuje Čermák.
