Audiovizuální expozice ukazuje fungování hromadných sdělovacích prostředků a šíření necenzurovaných informací v době normalizace. Smyslem projektu je podle organizátorů zhodnotit, jak společnost naložila se svobodou slova, a zároveň odpovědět na otázku, jak se lidé v době internetu dokážou orientovat v nepřeberném množství informací.
Projekt připravili zástupci obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha, která vznikla za účelem přestavby nádraží Bubny v Památník ticha. Jedním z hlavních partnerů projektu je Česká tisková kancelář (ČTK).
Pavilon je uvnitř rozdělen na dva prostory. Větší je určen pro výstavu, která návštěvníky vtáhne do dění před listopadem 1989 a nabídne jim srovnání informací, které se v té době k lidem dostávaly skrze kontrolovaná státní média, a zprávy šířící se tajnými komunikačními kanály.
Součástí výstavy je i cyklus archivních fotografií Jaroslava Krejčího, který zachytil dění listopadových dní roku 1989 skrze tehdejší osobnosti politického a protikomunistického dění, například Václava Havla, Alexandra Dubčeka či Karla Kryla. V menší části pavilonu budou workshopy a další akce.
ČTK na výstavu zapůjčila archivní fotografie a dobovou zpravodajskou techniku. Veřejnost se seznámí také s ukázkami zvláštního zpravodajství, které bylo za komunistického režimu vyhrazeno jen nejvyšším stranickým kádrům, například monitoringu zahraničního tisku o činnosti československého disentu.
Do roku 1989 byla ČTK plně pod kontrolou státu, což se v jejím zpravodajství projevilo i bezprostředně po potlačení studentské demonstrace na Národní třídě 17. listopadu 1989. Nebývalou otevřenost v referování o dění na Václavském náměstí projevila ČTK poprvé 20. listopadu 1989, což neušlo pozornosti zahraničních médií, například agentuře Reuters.
Od roku 1993 je ČTK veřejnoprávní institucí majetkově i hospodářsky oddělenou od státu.
Pavilon bude denně přístupný mezi 14:00 a 18:00 do 30. listopadu. Dopoledne jsou vyhrazena pro školy.
