Vědcům k objevu pomohlo zkoumání satelitních snímků Země. Zjištění vzbudilo obrovskou pozornost poté, co o něm zveřejnil krátkou anotaci časopis vydávaný Akademií věd USA. Kompletní text vyjde v září.
Jaroslav Červený z české Akademie věd se na výzkumu podílel a soudí, že další bádání pomůže objasnit obdivuhodnou orientaci zvěře v přírodě. Chování zvířat zřejmě ovlivňuje jejich dosud neznámý smysl pro zemský magnetismus.
"Ozvali se nám i z americké kosmické agentury NASA, natolik je práce zaujala," říká Červený.
Vědci jsou teď zaplaveni tisíci dotazy z celého světa. Natáčejí s nimi televize. Rádia v Británii, Německu, USA, Austrálii a dalších zemích zařadila živé vstupy s profesorem Hynkem Burdou z univerzity v Essenu a s docentem Červeným. Lidé navíc vědcům telefonují své zkušenosti se stády zvěře.
Překvapivý český objev z vánočního večírku
Světovými médii nyní hojně citovaná práce týmu českých a německých vědců o orientaci zvěře podle zemského magnetismu má hned několik prvenství. Například to, že většinu pozorování uskutečnili badatelé s pomocí satelitních snímků na internetu. Vědci pod vedením profesora Hynka Burdy analyzovali 308 pastvin z celého světa a 8 510 zvířat. Chování jeleních a srnčích stád zkoumali přímo v terénu.
"Bylo to úžasné. Požádali jsme o pomoc studenty z univerzity v Essenu a ti pak surfovali celé dny po internetu. Už záhy jsme s úžasem zjišťovali, že náš náhodný nápad z diskuse na vánočním večírku se potvrzuje," říká Hynek Burda.
Na sklonku minulého roku totiž na pražské přírodovědecké fakultě popíjel s Jaroslavem Červeným pivo a diskutovali o magnetismu, s jehož pomocí se pod zemí orientuje slepý rypoš africký.
Lidstvo mělo úkaz pod nosem
"Jen jsme tak v euforii té debaty nadhodili, zda je možné dokázat, jaký vliv má zemský magnetismus na chování člověka. Hned jsme to ale pro složitost výzkumu zavrhli. Druhý den jsem ale přesto z hecu vyhledával na internetu satelitní snímky velkých savců a s úžasem zjistil, že se na nizozemských pastvinách krávy pasou téměř vždy v severojižním směru," popisuje začátky unikátního výzkumu Burda.
A už za pár dní bylo vědcům jasné, že objevují úkaz, který mají lidé tisíce let přímo pod nosem, aniž by si ho všimli. A protože Jaroslav Červený působí i na Lesnické fakultě České zemědělské univerzity, vyrazil s buzolou do lesa, kde na sněhu brzy zjistil, že jeleni ulehají k spánku rovněž severojižním směrem.
Praktické využití objevu může být podle Burdy i v tom, že by se kravíny či pavilony zvěře v ZOO mohly stavět severojižním směrem, aby odpovídaly přirozenému chování zvěře. "Tím, že je zvíře v pohodě, je zdravější a dožije se i delšího věku. Zda to ale lze vztáhnout i na člověka, aby spal či stavěl domy v přirozeném směru, to budeme muset ještě dokázat," dodává Burda.
V žertu se mu zatím ozval australský farmář: "Vyhazuji navigaci z auta a řídím se už jen podle krav."
